ANALÝZA: Vzestup žen a krach Pirátů v posledních volbách do Poslanecké sněmovny

16. 10. 2021

Jan OreskýZuzana Haase Formánková

Po posledních volbách, kde voliči udělili skoro čtyři miliony preferenčních hlasů, se kroužkování stalo horkým tématem. Díky němu se letos do Sněmovny dostalo celkem 36 kandidátů. Nejvíce z něj profitovali členové dvou koaličních uskupení, lidovci a hlavně Starostové. Podívejte se, zda se dal krach Pirátů v letošních volbách předpovědět na základě voličského chování v těch předchozích.

Udělování preferenčních hlasů mezi voliči jednotlivých politických subjektů

Nejvíce preferenčních hlasů letos udělovali příznivci koalic SPOLU a Pirátů se Starosty, kdy každý průměrně udělil více než jeden preferenční hlas, což je skoro dvakrát až třikrát více, než tomu bylo u voličů ANO, SPD, ČSSD a KSČM.

Graf č. 1 - Průměrný počet preferenčních hlasů na jednoho voliče

Úspěšnost preferenčního hlasování

Na posunutí do čela kandidátní listiny stačí kandidátovi či kandidátce získat preferenční hlas od více než 5 % voličů dané strany. Díky tomuto pravidlu se letos do Sněmovny dostalo celkem 36 kandidátů. Pozoruhodné jsou statistiky počtů a podílů skokanů (tj. těch kandidátů, kteří obdrželi preferenční hlas od více než 5 % voličů strany) na kandidátních listinách jednotlivých stran. Dlouhodobě se lépe daří koncentrovat preferenční hlasy voličům KDU-ČSL, ODS, KSČM, ČSSD, TOP 09 a STAN, u nichž je zpravidla o trochu více než 10 % skokanů, a méně voličům ANO, SPD a Pirátům, u kterých je jich o polovinu méně.

Zvýšená koncentrace kroužkování však sama o sobě nemusí být spojena s vyšší úspěšností kroužkování, což dokazují výsledky ODS a KDU-ČSL, u kterých v roce 2013 “skokanští kandidáti” tvořili přes pětinu kandidátních listin, avšak jejich úspěšnost byla dokonce nižší než v případě KSČM a ČSSD, které měly výrazně méně skokanů. Jednu z nejvyšších úspěšností v roce 2017 pak měli kandidáti ANO, které však mělo třetí nejmenší počet skokanů.

Tabulka č. 1 - Přehled úspěšnosti kroužkování u jednotlivých stran

Speciálním případem jsou pak nově vzniklé koalice SPOLU a Pirátů se Starosty. U obou se několikanásobně zvýšil podíl skokanů. U SPOLU je zvýšená koncentrace způsobená hlavně faktem, že za každou stranu v rámci koalice kandidovalo méně osobností. Počet skokanů však zůstal srovnatelný s volbami v roce 2013. Jedinou výjimkou je zde KDU-ČSL, u nichž menší počet skokanů dokonce vedl k vyšší úspěšnosti. U dvoučlenné koalice je však jak u Pirátů, tak hlavně u Starostů vidět výrazný nárůst skokanských kandidátů. 

Koaliční efekt

V letošních volbách bylo uděleno o jeden a půl milionu preferenčních hlasů více než v roce 2017, což mají na svědomí hlavně nově vzniklá koaliční uskupení. U obou se objevilo jasné zvýšení frekvence kroužkování. Někteří voliči koaličních politických stran tak zřejmě chtěli zvýšit šance svých kandidátů na zisk mandátů v rámci koalic. U stran, které kandidovaly samostatně, žádné výkyvy nepozorujeme. Proto můžeme předpokládat, že důvodem je právě spojení stran do koalic, a ne obecná změna volebního chování.

Vyšší míra udělování přednostních hlasů je zjevná u všech pěti stran, které kandidovaly v koalicích. U stran kandidujících v koalici SPOLU je zvýšení rovnoměrné: voliči ODS, KDU-ČSL i TOP09 kroužkovali zhruba o polovinu častěji. Jak ukazuje graf, příznivci lidovců byli již dříve zvyklí své preferenční hlasy hojně využívat: možná i proto jim preferenční hlasy nakonec vynesly více mandátů.

U koalice Pirátů a Starostů pozorujeme mnohem mohutnější nárůst kroužkování. Piráty voliči kroužkovali více než dvakrát častěji než v minulých volbách (kdy však byli pirátští voliči druhou nejméně kroužkující skupinou hned po SPD). Starostům, kteří jsou z předchozích let na preferenční hlasování naopak zvyklí, udělovali letos voliči v průměru ještě 3,5x více přednostních hlasů než v roce 2017.

Graf č. 2 - Průměrný procentuální zisk preferenčních hlasů kandidáta

Jak ale vysvětlit tak výrazný rozdíl mezi dvěma koalicemi? Z dostupných dat můžeme jen odhadovat motivace voličů Pirátů a Starostů k masivnímu kroužkování. Ve srovnání s koalicí SPOLU je nasnadě vysvětlení, že koalice Pirátů a Starostů byla pro skalní příznivce obou stran (zejména však Starostů) příliš nesourodá, zatímco u voličů koalice SPOLU se takových, kterým by koaliční partneři jejich vybrané strany vadili a spolupráce jim nedávala smysl, našlo výrazně méně. 

Co zapříčinilo debakl Pirátů?

Za skutečností, že Piráti i přes poměrně širokou podporu a nezanedbatelné množství přednostních hlasů uhájili jen čtyři křesla v Poslanecké sněmovně, stojí do jisté míry mechanický efekt preferenčního hlasování. To má v případě společné kandidátní listiny více stran ne poměrný, ale většinový účinek: 400 tisíc preferenčních hlasů pro kandidáty Pirátů jim nepomohlo k zisku ani jednoho mandátu, zatímco 800 tisíc hlasů kandidátům STAN přineslo 22 mandátů. Není tak nutně pravda, že by výsledek odrážel přání voličů na složení Sněmovny. Obzvlášť vzhledem k tomu, že čeští voliči na systém, v němž vítěz bere (skoro) vše, nejsou zvyklí, a zatím se s překvapivou mechanikou přednostního hlasování v takové míře nesetkali.

Jedno z častých vysvětlení zaznívajících v médiích, proč měli kandidáti Starostů o tolik častěji kroužkované kandidáty, spočívá v  zastoupení jednotlivých stran na kandidátní listině. Má-li strana více kandidátů a voliči jsou omezeni čtyřmi preferenčními hlasy, je pravděpodobnější, že se tyto hlasy více rozloží, zatímco u menší strany (tedy STAN) jsou hlasy koncentrovanější. Data však ukazují, že počty kandidátů vysvětlují jen velmi malou část rozdílu v kroužkování Pirátů a Starostů. I kdyby všechny preferenční hlasy pro kandidáty Pirátů, bez ohledu na konkrétní osobnosti, byly rozděleny mezi jen takový počet kandidátů, kolik na kandidátních listinách měli Starostové, téměř pětiprocentní rozdíl v průměrné podpoře kandidátů z obou stran by se snížil jen zhruba o půl procenta. Nelze však vyloučit, že menší počet kandidátů Starostů působil na voliče psychologicky, a že je část z nich podpořila proto, že při neúplném porozumění fungování preferenčního hlasování působila početní výhoda Pirátů na kandidátkách větší, než ve skutečnosti byla.

Graf č. 3 - Průměrné procentuální zisky kandidátů Pirátů a STAN na prvních příčkách

Pohled na strukturu udílení preferenčních hlasů ukazuje, že voliči si počínali ve vyhlasování Starostů do Poslanecké sněmovny systematicky: v průměru více než deset procent voličů kroužkovalo první čtyři kandidáty STAN, kteří se na kandidátce objevili. U stran koalice SPOLU vidíme podobný efekt jako u Starostů, nicméně v nižší míře a souměrně mezi jednotlivými stranami. Piráti však udíleli preferenční hlasy zkraje kandidátní listiny méně často, a je pro ně obvyklé spíše svou voličskou podporu více rozložit. Zisk přednostních kandidátů STAN a Pirátů se zhruba u šestého kandidáta v pořadí téměř vyrovnává. Graf zároveň odhaluje, jak propastný je rozdíl v udílení preferenčních hlasů kandidátům STAN a Pirátů: i čtvrtý kandidát STAN v pořadí získal v průměru více než první kandidát jejich koaličního partnera.

Graf č. 4 - Průměrné procentuální zisky kandidátů SPOLU na prvních příčkách

Systematické kroužkování kandidátů STAN nasvědčuje, že přinejmenším desetina voličů koalice výrazně preferovala Starosty před Piráty, zatímco jen zhruba tři procenta voličů obdobným způsobem podpořila Piráty před Starosty. Vysvětlení může spočívat ve více či méně přímých pobídkách kandidátů stran (zejména STAN) k udělování preferenčních hlasů. Naprostá většina voličů koalici však volila bez kroužkování. S tím může souviset další možné úskalí v chápání systému: voliči se mohli nesprávně domnívat, že neudělení žádných preferenčních hlasů znamená podporu prvních čtyř kandidátů na kandidátní listině.

Příčin pirátského propadu je vícero. Koncentrace podpory kandidátů Starostů na prvních místech kandidátní listiny a mechanický účinek preferenčního hlasování jsou dvě z nich, jimiž si můžeme být jisti. Není také pochyb o tom, že voliči STAN preferenční hlasování využívali už v minulých volbách více než voliči Pirátů. O dalších vlivech na voliče, jako jsou pobídky STAN, negativní kampaň vůči Pirátům, neporozumění systému preferenčních hlasů voliči nebo větší schválení koalice ze strany Pirátů než Starostů, můžeme jen spekulovat, protože data v tomto směru poskytují jen vodítka, ne však údaje, na jejichž základě by bylo možné prokázat příčinnou souvislost. Nejpravděpodobněji k mimořádnému nárůstu kroužkování kandidátů STAN přispěla různou měrou celá řada faktorů, z nichž najít ten nejvýznamnější není snadné.

Kroužkování žen

K udílení preferenčních hlasů v letošních volbách pobízelo vícero různých iniciativ. Možná nejvýraznější z nich byla kampaň Zakroužkuj ženu, která usilovala o zvýšení zastoupení žen v Poslanecké sněmovně. V parlamentu po říjnových volbách skutečně zasedne rekordních 50 žen (čtvrtina z celkového počtu poslanců). Třináct z nich by se bez kroužkování do Poslanecké sněmovny nedostalo. Příznivci kterých stran ale ženám do poslaneckých křesel pomohli?

Zatímco v roce 2017 pomohlo udílení přednostních hlasů do Sněmovny 25 kandidátům, z nichž žen bylo jen šest, letos to bylo 13 kandidátek z celkem 36 “vykroužkovaných” celkem. Deset z nich jsou kandidátky STAN, další dvě se o mandát ucházely z kandidátky SPOLU (jedna z TOP 09, jedna z KDU-ČSL) a poslední přednostní mandát připadl kandidátce ANO. 

Reálný zisk mandátů nám však dává jen velmi omezené informace o tom, čí voliči ženy kroužkovali a jak moc. Nejvíc informací o tom, jak odlišně voliči nakládají s preferenčními hlasy u mužů a u žen, získáváme z poměru průměrné procentuální podpory žen a mužů na kandidátkách. Z dat ČSÚ vyplývá, že voliči všech stran kromě KDU-ČSL ženy buď favorizovali, nebo je přinejmenším neznevýhodňovali.

Nejvýraznější je rozdíl mezi kroužkováním mužů a žen u voliček a voličů TOP 09 a Pirátů. Jejich příznivci ženy kroužkovali zhruba 1,5x častěji než muže: například průměrného kandidáta TOP 09 kroužkovalo 3,51 procent voličů SPOLU, zatímco průměrnou kandidátku 5,53 procent. O čtvrtinu častěji než mužům udíleli ženám přednostní hlasy voliči ČSSD, KSČM a STAN. Voliči ODS, Přísahy a SPD mezi muži a ženami v četnosti udílení preferenčních hlasů nedělali rozdíly, zatímco voliči KDU-ČSL ženy kroužkovali dokonce o čtvrtinu méně často než muže. Potvrzuje se tedy, že voliči liberálních a levicových stran volí ženy častěji než pravicově a konzervativně smýšlející lidé. Je zajímavé, že existují podstatné rozdíly mezi jednotlivými stranami, které kandidovaly společně, a přitom nejsou ve prospěch strany, které měla více kandidátů na prvních příčkách, tedy ODS. Znamená to, že voliči a voličky, kteří se rozhodli udílet preferenční hlasy ženám, zřejmě obvykle nekroužkovali ženy odshora dolů, ale vybírali si ženy ze stran, s nimiž nejvíce souzní.

Tabulka č. 2 - Průměrné procentuální zisky mužů a žen

Poměr preferenčních hlasů se nemusí odvíjet čistě jen od vědomého či nevědomého upřednostňování žen či mužů voliči, ale i od dalších faktorů, z nichž nejdůležitějším je umístění žen na kandidátce. Tento efekt můžeme silně sledovat například u KDU-ČSL, která nominovala z relevantních stran nejméně žen na přední místa kandidátních listin. Není pravděpodobné, že by voliči schválně a cíleně vynechávali při kroužkování ženy: zkrátka je jen nenašli na volitelných místech, a tedy kroužkovali hlavně kandidáty, kteří měli větší šanci se do Sněmovny dostat. Mírně zvýšený podíl kroužkování žen u voličů ANO, ČSSD a KSČM lze naopak spíš než dosahem internetové kampaně vysvětlovat vyšším počtem žen v čelech kandidátky.

Graf níže ukazuje nejvýraznější nepoměr mezi zastoupením žen na kandidátních listinách a udílením preferenčním hlasů u Pirátů a TOP 09, v menší míře také u STAN. Právě u těchto stran můžeme předpokládat, že voliči ženy oproti mužům preferovali. Naopak voliči Přísahy drobně favorizovali muže, přestože ze srovnávaných stran měli žen na předních příčkách kandidátních listin nejvíce.

Graf č. 5 - Kroužkování žen a jejich umístění na kandidátní listině

Informace o tom, zda častějšímu kroužkování žen dopomohla iniciativa Zakroužkuj ženu, nebo je vlastní smýšlení voličů některých stran, nám poskytuje srovnání s rokem 2017. V obou volbách bylo velmi podobné zastoupení žen na předních pozicích kandidátek (zhruba 24 %). Zatímco ve volbách 2017 ženy a muži na kandidátních listinách napříč stranami získávali v průměru stejný počet preferenčních hlasů, letos ženy měly o pětinu vyšší procentuální zisky. Ani voliči liberálních stran, u nichž byly v letošních volbách ženy výrazně úspěšnější, v minulých volbách ženy výrazně nepreferovali. Nárůst v udílení preferenčních hlasů ženám můžeme sledovat u všech stran kromě ANO. Data proto jasně nasvědčují tomu, že výzva ke kroužkování žen měla dopad na to, jak si voliči počínali.

Dopad kampaně na volební podporu žen nelze vyčíslit přesně: souhrnná čísla mohou být snadno vychýlena konkrétními výraznými osobnostmi a dalšími faktory. Nejsme schopni udat, kolik lidí ženy kroužkovalo cíleně a s vědomím genderu, a kolik zkrátka konkrétní političky považovalo za nejschopnější postavy svých vybraných stran a koalic. Je však jisté, že Češi ženy v Poslanecké sněmovně chtějí, a voliči všech stran bez výjimky ženám přiřkli víc preferenčních hlasů, než kolik by odpovídalo jejich stále nízkému počtu na předních místech kandidátních listin.


Zůstaňte s námi v kontaktu

Děkujeme za odběr novinek!
Ouha! Něco se pokazilo při odesílání

Odesláním souhlasíte s našimi podmínkami zpracování osobních údajů