Volební metody

Slovníček pojmů

Potřebujete si vyjasnit některé termíny, se kterými při výzkumu volebních metod pracujeme?

Absolutní většina (majority)

Absolutní většinu získá kandidát s nadpolovičním podílem ze všech odevzdaných hlasů.

Condorcetův poražený

Condorcetův poražený je takový kandidát, který v párovém porovnání prohrává se všemi ostatními kandidáty. Kritérium Condocertova poraženého označuje takovou situaci, kdy volební metoda označí Condorcetova poraženého za vítěze voleb. Pokud by k tomu docházelo v nějaké volební metodě ve větší míře, tak by to bylo silným důvodem proti jejímu užívání.

Condorcetův vítěz

Condorcetův vítěz je takový kandidát, který v párovém porovnání vítězí proti všem ostatním kandidátům. Condorcetův paradox označuje takovou situaci, kdy Condorcetův vítěz při daných preferencích voličů neexistuje.

Efekt více hlasů

Efekt více hlasů zabraňuje tříštění hlasů mezi podobnými kandidáty. Ti se tak mohou zúčastnit voleb bez penalizace, kterou jim přináší jednohlasé volební metody. Více hlasů také motivuje kandidáty k vedení pozitivních kampaní, protože ke zvýšení svých šancí na úspěch musí také získat hlasy od voličů svých protikandidátů.

Gerrymandering

Gerrymandering je účelové posouvání hranic volebních obvodů tak, aby strana, která jej prosazuje, dosáhla co nejvyšších souhrnných volebních zisků. Taktika gerrymanderingu se nejlépe uplatňuje ve výrazně disproporčních a většinových volebních systémech, které umožňují propadnutí většího množství hlasů.

Kandidát s absolutní většinou

To je takový kandidát, kterého má na prvním místě v preferencích více než 50 procent voličů.

Kandidát, kterého má většina voličů na posledním místě

To je takový kandidát, kterého má na posledním místě v preferencích více než 50 procent voličů.

Kandidát maximalizující užitek

Pokud by voliči hodnotili všechny kandidáty na předem dané kardinální stupnici, např. od 1 do 12 bodů, tak kandidát, který získá po sečtení nejvíce bodů, je kandidátem maximalizujícím společenský užitek. Narozdíl od Condorcetova vítěze bere toto hledisko v potaz intenzitu voličských preferencí a ne jen jejich pořadí.

Kandidát minimalizující užitek

Pokud by voliči hodnotili všechny kandidáty na předem dané kardinální stupnici, např. od 1 do 12 bodů, tak kandidát, který získá po sečtení nejméně bodů, je kandidátem minimalizujícím společenský užitek. Pokud by v nějaké volební metodě byl takový kandidát vítězem ve větší míře, tak by to bylo silným důvodem proti jejímu užívání.

Konsensuální kandidát

Konsensuální kandidát je takový, kterého velká část voličů považuje za jednoho z nejlepších kandidátů, zatímco jen málo voličů jej hodnotí jako jednu z nejhorších alternativ. Konsensuální kandidáti však nemusí vždy získávat nejvíc prvních preferencí - mnoho voličů je umisťuje třeba na druhá a třetí místa. I když jsou konsensuální kandidáti často kandidáti maximalizující užitek, v systému relativní většiny proto snadno propadnou, zatímco komplexnější volební metody je favorizují.

Panašování

Panašování znamená možnost udílet hlasy kandidátům napříč kandidátními listinami, tedy i z různých stran. V České republice je panašování umožněno jen v komunálních volbách.

Polarizující kandidát

Polarizující kandidát je takový, kterého velká část voličů preferuje nad všechny ostatní, zatímco další podstatná skupina voličů ho považují za nejhoršího nebo jednoho z nejhorších kandidátů. V jednohlasých volebních metodách, které neberou ohled na druhé a další preference voličů, je snadno zaměnitelný s kandidátem, který se těší všeobecně vysoké podpoře; polarizující kandidát tak může být zvolen, přestože je třeba Condorcetovým poraženým.

Preferenční hlasování

Preferenční neboli přednostní hlasování umožňuje voličům v listinných proporčních volebních systémech ovlivnit pořadí kandidátů na kandidátních listinách. Volič má obvykle možnost označit jednoho nebo několik kandidátů, kteří dostanou jeho přednostní hlas. O tom, kdo je zvolen, rozhoduje konkrétní nastavení volebního systému. Například v českých parlamentních volbách může každý volič udělit až 4 přednostní hlasy a kandidát se posouvá na nejvyšší místo kandidátky, pokud získá přednostní hlasy od alespoň 5 % voličů dané listiny.

Proporční volební systém

Proporční volební systémy aneb systémy poměrného zastoupení jsou takové, jejichž mechaniky směřují k tomu, aby mandáty v daném obvodu byly rozděleny pokud možno poměrně. Znamená to tedy, že procentuální díl mandátů, které získá daná strana, by měl zhruba odpovídat procentuálnímu dílu hlasů, které jí udělili voliči.

Přirozený práh

Na rozdíl od klauzule, která je stanovená zákonem, přirozený práh vzniká v důsledku matematického přepočtu hlasů na mandáty. Ovlivňuje ho především velikost volebního obvodu, ale také volební formule.

Relativní většina (plurality)

Relativní většinu drží kandidát, který získal ze všech možností největší podíl hlasů. V případě vyrovnané volby se tak s růstem počtu kandidátů snižuje hranice relativní většiny (například v případě deseti kandidátů je možné, že nejlepší výsledek, a tedy relativní většinu získá kandidát s jen něco málo přes 10 % hlasů).

Strategické hlasování

Strategické hlasování je takové volební chování, kdy volič nevolí dle svých opravdových preferencí. Již Gibbard svým teorémem z roku 1973 dokázal, že v podstatě jakákoliv volební metoda pro volbu jednoho vítěze je zranitelná vůči strategickému hlasování, některé metody více, některé méně.

4 typy strategického hlasování:

Bullet voting/Truncation

Znamená neuvedení všech svých upřímných preferencí - Ve volebních systémech, kde může volič udělit více hlasů či seřadit více kandidátů (IRV, approval), udělí méně hlasů/ohodnotí nejvyšší známkou jen jednoho kandidáta/seřadí málo kandidátů, aby zvýšil šance svého favorita. “Výhodou” tohoto typu hlasování je, že volič může hlasovat upřímně.

Burying

Pokud volič očekává, že jeho dva největší favorité mají jako jediní reálnou šanci na vítězství, tak druhého kandidáta dá níže ve svém hodnocení, čímž zvýší šance svého favorita. K tomuto typu chování potřebuje volič znát jen, kdo jsou hlavní favorité voleb.

Kompromis

Volič dá hlas někomu jinému, než svému favoritovi - např. Když nemá voličova první volba šanci na vítězství, a nechce, aby jeho hlas jen tak propadl.

Push over

Pokud si je volič jistý, že jeho favorit postoupí do dalšího kola a tak hlasuje pro slabší variantu, která při postupu do druhého kola nemá proti jeho favoritovi šanci.

Ke strategickému chování lze také přiřadit úvahy, zda je (ne)výhodné pro kandidáty s menší šancí na vítězství se voleb (ne)účastnit, čímž mohou ovlivnit výsledek voleb. V některých metodách je tak výhodné pro menší kandidáty se voleb neúčastnit (v jednohlasých volebních metodách jako je např. systém relativní většiny), protože by mohli odebrat hlasy podobně zaměřeným kandidátům s větší šancí na vítězství. Naopak, např. V Bordově hlasování, mohou kandidáti, i bez šance na vítězství, pomoci svou kandidaturou jinému kandidátovi s podobnou politickou orientací k vítězství.

Tříštění hlasů

Pokud ve volbách kandiduje více kandidátů s podobným programem/názory, tak se volič musí v jednohlasých volebních metodách rozhodnout, komu z nich udělí hlas, i když by upřímným hlasováním nejraději udělil hlas všem těmto kandidátům. Čím více může volič ve volbách udělit hlasů, tím menší je efekt tříštění hlasů.

Upřímné hlasování

Upřímné hlasování je takové hlasování, kdy volič uděluje hlasy/známky/řadí kandidáty čistě dle svých upřímných preferencí.

Uzavírací klauzule

Uzavírací, někdy také volební klauzule, je minimální procentuální hranice, při níž je politická strana zahrnuta do přepočtu hlasů na mandáty, a může tak získat mandát. Hlasy pro stranu, která získá nižší procentuální podporu, než je klauzule, tak propadají. Ani její překročení však negarantuje zisk mandátu (viz Přirozený práh). Uzavírací klauzule je daná zákonem, v České republice je stanovena na 5 %.

Většinový volební systém

Většinové volební systémy jsou takové, ve kterých všechny mandáty v daném obvodu připadají jednomu vítězi. Ve volbách, kde je jen jeden vítěz (například senátní nebo prezidentské), se vždy využívá většinový systém.

Volební formule

Volební formule je matematická metoda, pomocí které se hlasy voličů přepočítávají na mandáty v proporčních volebních systémech. Je možno využívat buď metodu volebních kvót, kdy se za různých modifikací počet udělených hlasů dělí počtem mandátů pro získání počtu hlasů potřebných pro získání mandátu. Druhý způsob přepočtu je za pomoci volebního dělitele, kdy jsou počty hlasů pro strany postupně děleny řadou čísel, a mandát získávají nejvyšší podíly.