Mapa volebních systémů

Mapa volebních systémů

Jakým volebním systémem vybírají hlavy států jinde v Evropě?

Prezidentská volba v Evropě

Ještě na začátku 20. století v Evropě jasně dominovaly konstituční monarchie. Republikou byla v té době jen Francie, Švýcarsko a San Marino a pouze ve Francii a Švýcarsku vykonával funkci hlavy státu prezident. V ostatních zemích Evropy stále zastávali funkci hlavy státu členové panovnických rodů. Počet republik se však od té doby v Evropě výrazně rozrostl a s tím automaticky přibylo zemí, v jejichž čele stojí právě volený prezident. Postavení a role prezidenta se nicméně diametrálně liší napříč jednotlivým státy Evropy. Z odlišných podmínek jednotlivých zemí pramení také různé volební systémy, které státy k výběru prezidenta využívají. Ty nejsou žádnou pevně danou doktrínou. Naopak, neustále vyvíjejí a mění v návaznosti na prostředí konkrétní země.

Přímá a nepřímá volba

Dnes dědiční monarchové stojí v čele jen desítky evropských států. Naopak ve většině zemí jsou hlavy států vybírány ve volbách. Prezidentské volby rozdělujeme do dvou základních kategorií dle toho, kdo hlavu státu vybírá, na přímé a nepřímé. V přímých volbách vybírají svého prezidenta (či jinou formu hlavu státu) přímo voliči ve všeobecných volbách. Naopak v nepřímých volbách hlavu státu vybírají zvolení zástupci (nejčastěji členové parlamentu). V tomto ohledu dnes dominuje přímá varianta volby, kterou využívá 21 států v Evropě (např. ve Francii, Rakousku, Polsku nebo České republice). Nepřímo prezidenta vybírají v 11 zemích včetně Německa, Itálie, Maďarska či Řecka.

Přímá volba a volební metody

Země starého kontinentu se od sebe navzájem výrazně odlišují jednak v tom, zda stojí v jejich čele monarcha či prezident, tak i v tom, zda svého prezidenta vybírají přímo či nepřímo. Státy, které svého prezidenta vybírají přímo, k této volbě využívají různé volební metody. Naprosto nejrozšířenější je dvoukolový systém absolutní většiny (Two-round system), který využívá například Francie, Rusko, Portugalsko či Česká republika. Ač tento systém v Evropě momentálně převažuje, najdou se i státy, které používají metody jiné. Například Island používá tzv. systém prvního na pásce, označovaný také jako systém relativní většiny (First past the post). Tento systém využívají také v Bosně a Hercegovině. Zde je však celý systém o poznání komplikovanější. Hlavou státu je zde totiž kolektivní orgán tvořený prezidentem a dvěma viceprezidenty, kteří jsou voleni v jednotlivých federativních částech země a kteří se ve funkci prezidenta střídají po 8 měsících. Dalším státem, jenž nepoužívá dvoukolový systém je Irsko, kde vybírají prezidenta alternativním hlasováním (Instant-runoff voting).

Nepřímá volba - kdo vybírá prezidenta?

Vedle zemí, kde vybírají svého prezidenta v přímých volbách, stále nalezneme v Evropě také výrazný počet těch, kde je hlava státu vybírána nepřímo. To znamená, že prezidenta nevybírají přímo občané, ale jejich volení zástupci. Jednotlivé systémy se v tomto ohledu ovšem také odlišují. Zatímco ve většině států Evropy, které aplikují nepřímou volbou, vybírá prezidenta parlament (obvykle jeho dolní komora), nalezneme zde i státy, kde je složení tohoto volebního orgánu složitější. Jedním z takových případů je sousední Německo, kde prezidenta vybírá orgán zvaný Spolkové shromáždění (Bundesversammlung). Polovinu tohoto volebního orgánu tvoří poslanci Spolkového sněmu, dolní komory německého parlamentu (Bundestagu). Druhou polovinu pak tvoří delegáti volení v jednotlivých spolkových zemích. Shromáždění se schází zpravidla jednou za pět let právě k tomuto jedinému úkolu.

Druhou zemí, kde nemusí být všechny karty v rukou parlamentu, je Estonsko. Pokud totiž estonský parlament nezvolí prezidenta dvoutřetinovou většinou, je sestaven speciální volební orgán, jehož členy jsou nejen poslanci, ale také zastupitelé estonských municipalit.