Jaké klíčové volby čekají svět v roce 2024?

Česká republika

Pro občany České republiky rok 2024 přinese hned trojici méně populárních voleb. Češi, podobně jako všichni občané Evropské Unie, budou letos vybírat své nové zástupce v Evropském parlamentu. Čekají nás také krajské volby a jako každé 2 roky budeme i letos rozhodovat o dalším osudu třetiny senátorů.
‍

Volby do Evropského parlamentu

Jedněmi z nejzásadnějších voleb letošního “supervolebního” roku pro nás na starém kontinentu budou bezpochyby takzvané evropské volby, tedy volby do Evropského parlamentu. Evropané v 27 členských zemích Evropské Unie budou vybírat celkem 720 zástupců v EP. Českou republiku, stejně jako v minulém funkčním období, bude zastupovat 21 europoslanců. Navíc půjde o první volby, do kterých již po svém odchodu z EU v roce 2020 nezasáhne Spojené království.  

Prezident Petr Pavel stanovil datum voleb na pátek a sobotu 7.–8. června 2024.
‍

Krajské volby

Volby do krajských zastupitelstev bývají často označovány za možnost vystavit pololetní vysvědčení vládě. A to především proto, že se konají obvykle zhruba v polovině funkčního období Poslanecké sněmovny. Své krajské zastupitele budou vybírat obyvatelé ve 13 ze 14 krajů v Česku. Výjimkou je vždy hlavní město Praha, kde roli krajského zastupitelstva plní Zastupitelstvo hlavního města Prahy, o jehož obsazení se však rozhoduje ve volbách komunálních. 

Termín voleb zatím nebyl stanoven. Obvykle se však volby do zastupitelstev krajů konají začátkem října.
‍

Senátní volby

Někteří Češi budou letos rozhodovat také o tom, kdo je bude v příštích šesti letech zastupovat v horní komoře parlamentu. Volba do Senátu probíhá po třetinách každé dva roky. Letos se volby týkají obvodů Sokolov, Chomutov, Rokycany, Domažlice, České Budějovice, Praha 12, Praha 4, Praha 8, Praha 2, Litoměřice, Teplice, Jablonec nad Nisou, Mladá Boleslav, Benešov, Chrudim, Náchod, Svitavy, Třebíč, Břeclav, Brno-město, Prostějov, Šumperk, Opava, Ostrava-město, Karviná, Vsetín a Zlín. 

Termín voleb zatím nebyl stanoven. Připomeňme zde, že volby do Senátu jsou dvoukolové a tím pádem i časově poměrně náročné. Je tedy obvyklé, že se senátní volby alespoň pro první kolo spojují s některými z dalších voleb. Letos lze tedy očekávat jejich spojení pravděpodobně s krajskými volbami. 
‍

Spojené státy americké

Supervolebním rokem však není rok 2024 označován jen pro volby v Evropě. Pro další vývoj světové politiky v následujících čtyřech letech budou bezpochyby klíčové prezidentské ve Spojených státech. O tom, kdo se o post “nejmocnějšího muže světa” ve volbách utká, rozhodnou primární volby. Lze však očekávat, že nejžhavějšími aspiranty budou jako obvykle kandidáti Republikánské a Demokratické strany. Pokud primární volby nedopadnou nějakým značně nečekaným výsledkem, dočkají se Američané pravděpodobně opakování scénáře z minulých voleb, kdy proti sobě stáli ex-prezident Donald Trump a obhajující Joe Biden.

Volby se uskuteční 5. listopadu 2024 a vzhledem k tomu, že se v USA volí systémem prvního v cíli, bude o vítězi jasno v jediném kole.
‍

Rusko

Volby, které by mohly změnit mnohé, ale nanejvýš pravděpodobně nezmění nic. Ano, řeč je o prezidentské volbě v Rusku. Funkční období ruského prezidenta je šestileté a doposud bylo možné tuto funkci soustavně vykonávat pouze dvě volební období za sebou. Současný prezident Vladimir Putin, který již vykonával prezidentskou funkci dvě čtyřletá funkční období v letech 2000 až 2008 a do úřadu se vrátil po jednom funkčním období Dimitrije Medvedeva opět v roce 2012, nyní opět uzavírá své druhé (od roku 2012 nově šestileté) funkční období. Kvůli změně ruské ústavy z roku 2020 bude moci Vladimir Putin svůj mandát obhajovat znovu, jelikož funkční období před změnou ústavy se do podmínky o dvou funkčních obdobích za sebou nepočítají. Vzhledem k charakteru ruského politického režimu je krajně nepravděpodobné, že by volby přinesly jakýkoliv jiný výsledek než přesvědčivé vítězství stávající hlavy státu.

Prezidenta budou vybírat Rusové 15.–17. března 2024 dvoukolovým systémem absolutní většiny. Pokud by Putin nezískal většinu již v kole prvním, což se dosud nestalo, uskuteční se druhé kolo 7. dubna. 
‍

Slovensko

Jednou z u nás velmi sledovaných politických události roku 2024 budou jistě prezidentské volby v sousedním Slovensku, které přicházejí jen zhruba půl roku poté, co Ficův SMER zvítězil ve volbách parlamentních. Vzhledem k poměrně nečekanému rozhodnutí dosavadní slovenské prezidentky Zuzany Čaputové nepokusit se o obhajobu mandátu přinese prezidentská volba určitý element napětí. Do kláníy se již přihlásila více než desítka kandidátů, mezi kterými nechybí třeba předseda strany Aliancia Krizstián Forró, bývalý ústavní soudce Ján Drgonec či nezávislá amerikanistka Marta Čurajová. Nikomu z nich však zatím průzkumy nepřisuzují větší šance na výhru. 

O něco lépe si již průběžně vedou předseda nacionalistické SNS a bývalý předseda Slovenské národní rady Andrej Danko, bývalý ministr zahraničních věcí a diplomat Ján Kubiš nebo bývalý předseda Nejvyššího soudu a ministr spravedlnosti v první vládě Roberta Fica, krajně pravicový kandidát Štefan Harabin. 

Největšími favority však prozatím zůstávají Ivan Korčok, bývalý ministr zahraničních věcí Matovičovy a Hegerovy vlády a také bývalý velvyslanec v USA, a Peter Pellegrini, bývalý předseda vlády a předseda vládní strany HLAS-SD. Na druhou stranu například Peter Pellegrini oficiálně oznámil kandidaturu teprve 19. ledna. Je tedy otázkou, nakolik to zamíchá s výsledky průzkumů. O tom, jak správně číst volební průzkumy a proč se poslední průzkumy před volbami od skutečných výsledků tak často liší, jsme psali před časem. A koneckonců to byla právě poslední prezidentská volba na Slovensku, která ukázala, že se i podle průzkumů zdánlivý outsider (připomeňme, že první průzkumy přisuzovaly Zuzaně Čaputové jen mezi 6 a 10 procenty hlasů) může stát prezidentem. 

Slovensko (podobně jako ČR) volí prezidenta dvoukolovým systém, přičemž první kolo připadá na 23. března 2024. Pokud žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu v kole prvním, rozhodnou Slováci o nové hlavě státu definitivně 6. dubna.  
‍

Ukrajina

Velkou neznámou jsou zatím prezidentské volby na válkou zmítané Ukrajině. Podle ukrajinské ústavy by se totiž volby měly konat na konci března pátého roku funkčního období prezidenta. Situace na Ukrajině je po ruské invazi však mimořádná a není doposud jasné, zda budou volby skutečně vypsány. Pokud nakonec přeci jen volby vypsány byly, je stále otázkou, kdo by se stal vyzyvatelem dosavadního prezidenta Voldymyra Zelenského.

Pokud by se volby konaly v řádném termínu, připadlo by první kolo na 31. března 2024.
‍

Kde ještě nemají o termínu jasno?

Koncem roku 2024 by se rovněž mohly uskutečnit volby do Dolní sněmovny britského parlamentu. Ačkoliv termín voleb zatím nebyl oficiálně oznámen, nesmějí se volby konat později než 28. ledna 2025. Ať už se volby uskuteční v roce letošním nebo následujícím, je jisté, že půjde o bedlivě sledovaný soiboj. Po letech politické dominance britské Konzervativní strany totiž průzkumy dlouhodobě ukazují na jejich klesající podporu a naopak značně stoupající oblibu Labouristů.

O novém obsazení dolní komory se bude rozhodovat i v případě rakouského parlamentu. Ani v tomto případě zatím není stanoven přesný termín, předpokládá se však, že se volby uskuteční během letošního podzimu. 
‍

Další volby ve světě

Prezidentské volby čekají v roce 2024 i řadu dalších zemí po celém světě. Hlavu státu bude vybírat značná část afrických zemí (třeba Rwanda, Mosambik, Mauritánie, Ghana, Senegal ad.). Z evropských zemí se bude o nových hlavách státu rozhodovat v Severní Makedonii, Moldavsku, Litvě, na Islandu a čerstvě za sebou máme volby ve Finsku. Zmínku si jistě zaslouží také prezidentské volby v Mexiku či Uruguayi. Portugalsko, Litvu, Belgii a Chorvatsko zase čekají volby parlamentní. 

‍