Jaké klíčové volby čekají svět v roce 2026?

Parlamentní volby v Maďarsku

Možná nejvýznamnější evropské volby roku 2026 se uskuteční právě v Maďarsku. Prezident Tamás Sülyök vyhlásil parlamentní volby na 12. dubna 2026. Premiér Viktor Orbán čelí po 16 letech vlády své nejtěžší politické výzvě. V průzkumech jeho stranu Fidesz předstihuje o 10–12 procentních bodů opoziční hnutí TISZA vedené Péterem Magyarem, bývalým insiderem Fideszu.

Magyar, který veřejně vstoupil do politiky teprve v roce 2024, dokázal oslovit voliče napříč protiorbánovským spektrem a získat si jejich důvěru především kritikou úpadku zdravotnictví, ekonomických problémů a systémové korupce. Jeho strana TISZA v eurovolbách v červnu 2024 získala 29,7 % hlasů a sedm mandátů, což znamenalo drtivou porážku tradičních opozičních stran.

Orbán naproti tomu kampaň staví na tématu války a míru. Varuje před zatažením Maďarska do konfliktu na Ukrajině a prezentuje volby jako volbu mezi "válkou a mírem". Volby se tak stávají referendem nejen o Orbánově vládě, ale i o budoucím směřování Maďarska – zda zůstane "neliberální demokracií" či se vrátí k demokratickým standardům EU.

Volební systém: Maďarsko volí 199 poslanců Národního shromáždění smíšeným systémem. 106 poslanců je voleno v jednomandátových obvodech systémem relativní většiny (first-past-the-post), zbylých 93 poslanců je voleno z celostátní kandidátky poměrným listinným systémem s uzavírací klauzulí 5 % pro jednotlivé strany, 10 % pro koalice dvou stran a 15 % pro koalice tří a více stran. Systém zahrnuje kompenzační mechanismus, kdy se nevyužité hlasy z většinových obvodů přepočítávají do poměrné části, nicméně v praxi kompenzačně nepůsobí. Tento systém byl zaveden v roce 2011 a ve srovnání s předchozím nastavením zvýhodňuje silnější strany. Mnozí odborníci kritizují také účelové překreslení volebních obvodů (gerrymandering), které proběhlo v rámci reformy a znovu také v předminulém roce, a které favorizuje kandidáty Fideszu. Více o maďarském volebním systému a jeho dopadech na výsledky voleb si můžete přečíst v našem starším článku.

Výsledek maďarských voleb bude mít zásadní dopad na budoucnost demokratického vývoje v Evropské unii i na vztahy Maďarska s Bruselem.

‍

Parlamentní volby v Izraeli

Izraelské parlamentní volby se mají konat nejpozději 27. října 2026, ale premiér Benjamin Netanjahu zvažuje jejich vyhlášení již v červnu. Volby se stanou referendem o Netanjahuově vládě ve stínu konfliktu v Gaze, a také jeho právních problémů (probíhající korupční proces) a o otázce odpovědnosti za bezpečnostní selhání před útokem Hamásu 7. října 2023.

Netanjahu doufá, že vstoupí do voleb s diplomatickými úspěchy – údajně pracuje na normalizaci vztahů se Saúdskou Arábií a Indonésií. Průzkumy však naznačují, že jeho současná vládní koalice by mohla ztratit většinu v Knesetu. I fragmentovaná opozice však čelí vlastním problémům při vytváření potenciální koalice.

Volební systém: Izrael používá klasický systém poměrného zastoupení s celostátní kandidátkou. Všech 120 členů Knesetu je voleno z jediného celostátního obvodu pomocí metody nejvyšších zbytků (Hareova kvóta). Uzavírací klauzule je nastavena na 3,25 %. Voliči hlasují pro jednu stranu a nemohou měnit pořadí kandidátů na listině. Tento systém patří k nejproporčnějším na světě, ale má tendenci vytvářet fragmentovaný parlament, kde žádná strana nezíská většinu a stabilní koaliční vládu bývá obtížné sestavit. Pro sestavení vlády je potřeba většina alespoň 61 poslanců.

Volby rozhodnou o budoucím směřování izraelské politiky, o pokračování současného kurzu nebo o možné změně vlády, což by mohlo ovlivnit celý region Blízkého východu.

‍

Průběžné volby (midterm elections) v USA

Americké průběžné volby v polovině prezidentského mandátu (midterms) se konají 3. listopadu 2026 a budou klíčovým testem pro druhou vládu Donalda Trumpa. Ve hře bude všech 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů a 35 ze 100 senátních míst.

Historicky strana prezidenta v midterms obvykle ztrácí pozice, což dává demokratům naději na získání kontroly nad Kongresem. Pro Trumpa půjde o velký test popularity jeho politiky – jeho kroky v domácí i zahraniční politice v prvních dvou letech prezidentství budou pod drobnohledem voličů. Americký prezident sám upozorňuje, že pokud republikánští kandidáti nepodají ve volbách dobré výsledky, hrozí Trumpovi impeachment. Výsledek tak může každopádně výrazně ovlivnit zbývající dva roky jeho funkčního období a jeho schopnost prosazovat svou agendu.

Volební systém: Americký Kongres se skládá ze dvou komor. Sněmovna reprezentantů má 435 křesel volených na dva roky ve většině případů v jednomandátových obvodech systémem relativní většiny (first-past-the-post). Jsou ale i výjimky, jako například na Aljašce, kde volí systémem alternativního hlasování (v orig. ranked choice voting). Počet křesel každého státu odráží jeho populaci. Senát má 100 členů (po dvou za každý stát), kteří jsou voleni na šest let, přičemž každé dva roky se obměňuje přibližně třetina. Do roku 1913 byli senátoři voleni zákonodárnými sbory jednotlivých států, od té doby jsou voleni přímo občany. V roce 2026 bude voleno 35 senátorů, přičemž v každém státě zvítězí kandidát s nejvíce hlasy. Tento systém dvou komor (bikameralismus) s různými způsoby volby a délkami mandátů má zajistit stabilitu a vyvážení zájmů populačně velkých i malých států.

Experti se shodují, že tyto volby budou formovat Trumpovo politické dědictví a rozhodnou o tom, zda Republikánská strana dokáže udržet kontrolu nad oběma komorami Kongresu.

‍

‍Prezidentské volby v Brazílii

Brazilské volby proběhnou 4. října 2026, případné druhé kolo 25. října. Prezident Luiz Inácio Lula da Silva, kterému bude v den voleb již 81 let, oznámil svou kandidaturu na čtvrtý mandát. Jeho hlavním vyzyvatelem bude senátor Flávio Bolsonaro, syn bývalého prezidenta Jaira Bolsonara.

Jair Bolsonaro sám je vyloučen z kandidatury do roku 2030 kvůli odsouzení za pokus o státní převrat a v současnosti si odpykává 27 letý trest odnětí svobody. Jeho syn Flávio získal otcovo požehnání kandidovat za krajně pravicovou Liberální stranu (PL). Dalším vážným kandidátem je guvernér São Paula Tarcísio de Freitas.

Volební systém: Brazílie má prezidentský systém s dvoukolovým volebním systémem absolutní většiny. Prezident je volen přímo na čtyři roky a může být zvolen maximálně dvakrát za sebou (po přestávce může kandidovat znovu). Pokud žádný kandidát nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu platných hlasů, postupují dva nejúspěšnější kandidáti do druhého kola, které se koná o tři týdny později. Stejným dvoukolovým systémem se volí i guvernéři jednotlivých států. Národní kongres se skládá ze dvou komor – Poslanecká sněmovna (513 členů) je volena poměrným zastoupením s otevřenými kandidátkami, kde voliči mohou preferenčními hlasy ovlivnit pořadí kandidátů. Senát (81 členů, po třech za každý stát) je volen většinovým systémem.

V průzkumech Lula zatím vede, ale jeho náskok se zmenšuje. Volby rozhodnou nejen o budoucnosti největší jihoamerické země, ale ovlivní i celkovou politickou situaci v Jižní Americe.

‍

‍Parlamentní volby ve Švédsku

Švédské parlamentní volby se uskuteční 13. září 2026. Švédští voliči půjdou k urnám v období po svém vstupu do NATO a uprostřed debat o migrační politice a vnitřní bezpečnosti.

Současná středopravicová vláda premiéra Ulfa Kristersona z Umírněné strany vládne od října 2022 s vnější podporou Sverigedemokraterna (Švédských demokratů) na základě tzv. Tidö-dohody. Tato dohoda obsahuje přísnější imigrační pravidla, reformy energetické politiky včetně rozšíření jaderné energetiky a opatření proti kriminalitě. Volby 2026 budou testem této vládní formule – půjde o to, zda se pravicový blok dokáže udržet u moci navzdory průzkumům, které aktuálně ukazují náskok opozičních sociálních demokratů vedenými Magdalenou Anderssonovou o 5–6 procentních bodů.

Hlavními tématy kampaně budou pravděpodobně kromě migrace také energetická politika (především role jaderné energie), kriminalita a bezpečnost a také tzv. "vládní otázka" – tedy schopnost jednotlivých bloků sestavit funkční koalici. Švédská politika je tradičně rozdělena na dva bloky: středolevicový (sociální demokraté, levice, zelení a Středová strana) a středopravicový (Umírnění, Křesťanští demokraté, Liberálové a Švédští demokraté).

Volební systém: Švédsko volí 349 členů Riksdagu (parlamentu) systémem poměrného zastoupení s otevřenými kandidátkami. Z celkového počtu je 310 mandátů voleno ve 29 volebních obvodech o velikosti 2 až 40 křesel, zbývajících 39 mandátů slouží jako vyrovnávací (levelling seats) na celostátní úrovni, které zajišťují, aby strany překonající 4% celostátní uzavírací klauzuli získaly proporcionální zastoupení. Alternativně může strana získat mandát, pokud dosáhne 12% hlasů v jednom volebním obvodu. Voliči mohou preferenčními hlasy měnit pořadí kandidátů na stranických listinách. Volby se konají v pevný termín – druhou neděli v září – současně s komunálními a regionálními volbami. Švédsko má tradičně velmi vysokou volební účast, v roce 2022 to bylo 84,2 %.

‍

Komunální volby v Česku

Ani v Česku letos se neobejdeme bez návštěvy volebních místností. A byť tentokrát půjde o volby nižšího řádu, nemůžeme opomenout zmínit letošní volby do zastupitelstev obcí v České republice. Ty se uskuteční 9. a 10. října. Výběr obecních zastupitelů patří k volbám, které jsou mezi voliči poměrně populární –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dlouhodobě se účast v nich pohybuje mezi 40–⁠⁠⁠⁠⁠⁠50 procenty. Těší se tak obvykle o něco nižší účasti než volby do Poslanecké sněmovny nebo ty prezidentské, ale jsou mezi voliči populárnější než volby krajské, senátní, či evropské. 

V komunálních volbách se v Česku již tradičně nejvíce daří nezávislým kandidátům a jejich sdružení. Naopak politické strany, které jsou tradičně silné v jiných typech voleb, zde hrají spíše druhé housle a soustředí se především na města a městské části větších obcí. 

Volební systém: Systém volby zastupitelstev obcí v Česku funguje na principu poměrného zastoupení s otevřenými kandidátními listinami. Každý volič má tolik hlasů, kolik se volí zastupitelů v obci, a na volebním lístku se označí jedna celá volební strana křížkem, nebo volič označí křížkem konkrétní kandidáty napříč stranami (tzv. panašování). Jak přesně hlasování v komunálních volbách funguje se můžete podívat v našem videonávodu:
‍

‍

Předčasné volby v Japonsku

Předčasné volby do dolní komory parlamentu (Šúgi-in) čekají také Japonce. Stávající premiérka Takaičiová se rozhodla rozpustit dolní komoru k 23. lednu 2026 a vypsat předčasné volby již na 8. února. Média přitom upozorňují na skutečnost, že Takačiová tímto krokem riskuje své premiérské křeslo. Cílem předčasných voleb má být snaha o vytvoření silnější vládní koalice. Doposud se Takačiové Liberálnědemokratická strana se 199 poslanci opírala o podporu Japonské strany inovace s 34 křesly. V 465členné Sněmovně reprezentantů se tak opírala o nejtěsnější možnou většinu 233 křesel. 

Volební systém: V Japonsku se při volbách do dolní komory využívá tzv smíšený volební systém, který v sobě kombinuje prvky většinových a poměrných voleb. Z celkového počtu 465 křesel je 289 mandátů rozdělováno v jednomandátových volebních obvodech systémem relativní většiny. Zbylých 176 mandátů je pak voleno poměrným systémem v 11 regionálních obvodech.

‍

Parlamentní volby v Dánsku

Dánové se chystají na volby do 179členného Folketingu, které se musí uskutečnit nejpozději 31. října 2026. V sázce jsou křesla 175 poslanců za vlastní Dánsko, dva mandáty připadnou Faerským ostrovům a další dva Grónsku. Od posledních řádných voleb v listopadu 2022 uplynuly již více než tři roky a situace na dánské politické scéně je značně napjatá.

V čele vlády stojí od roku 2019 sociální demokratka Mette Frederiksenová, která po volbách v roce 2022 vytvořila netradiční centristickou koalici přesahující tradiční dělení politického spektra. Její vláda spojuje Sociální demokraty, liberální stranu Venstre a středovou formaci Umírnění.

Frederiksenová před minulými volbami hovořila o potřebě široké spolupráce napříč politickým spektrem a zdůvodňovala to především mezinárodní nestabilitou. Té mezitím nijak neubylo – kromě vysokých cen energií a inflace se Dánsko potýká také s napětím kolem Grónska, kde Donald Trump opakovaně vyjadřoval územní nároky.

Poslední průzkumy veřejného mínění nicméně nejsou pro premiérku příznivé. Frederiksenová zaznamenala citelnou porážku v komunálních volbách v listopadu 2025, kdy její Sociální demokraté ztratili více než pět procentních bodů oproti roku 2021 a po více než sto letech přišli o kontrolu nad Kodaní. 

Mezi možnými kandidáty na post premiéra se kromě Frederiksenové zmiňuje i Alex Vanopslagh, lídr Liberální aliance, která podle průzkumů sílí na pravicové straně spektra. Expremiér Lars Løkke Rasmussen ze strany Umírnění by mohl rovněž aspirovat na návrat do čela vlády. Konzervativci a Dánská lidová strana podpořily jako možného lídra pravicového bloku šéfa strany Venstre, Troelse Lunda Poulsena.

Volební systém: Dánsko využívá systém poměrného zastoupení s dvoustupňovým alokačním mechanismem. Ze 175 křesel se nejprve rodělí 135 mandátů v deseti vícemandátových obvodech pomocí D’Hondtova dělitele. Následně systém přerozděluje 40 kompenzačních mandátů (tillægsmandater), které korigují disproporcionalitu vzniklou v primární alokaci a zajišťují, aby finální rozdělení mandátů odpovídalo celonárodní proporci získaných hlasů. Tyto kompenzační mandáty se alokují ve třech vyrovnávacích regionech.

Pro překročení uzavírací klauzule musí strana získat minimálně 2 procenta validních hlasů na celostátní úrovni nebo získat distrikční mandát. Systém pracuje s otevřenými kandidátními listinami, což umožňuje voličům prostřednictvím osobních preferencí modifikovat pořadí kandidátů na stranických listinách.

Autonomní území Grónsko a Faerské ostrovy volí své zástupce nezávisle v rámci vlastních volebních obvodů, přičemž každé z těchto teritorií disponuje dvěma mandáty. Tyto volby probíhají podle lokálních pravidel a mandáty se přidělují straně či koalici s nejvyšším počtem hlasů v daném teritoriu.

‍

Parlamentní volby v Bangladéši

Bangladéšské parlamentní volby se uskuteční 12. února 2026 a nabídnou to, co země neviděla více než 15 let: potenciálně skutečně svobodné a soutěživé volby. Volby jsou kulminací dramatických událostí z roku 2024, kdy masové protesty vedené mladou generací Z svrhly autoritářskou vládu premiérky Sheikh Hasiny, která zemi ovládala od roku 2009.

Hasinina vláda byla v posledních letech označována za autoritářskou – volby v letech 2014, 2018 a 2024 byly mezinárodně kritizovány jako nesvobodné a nespravedlivé. Prohlásilo to americké ministerstvo zahraničí. Britský Foreign Office uvedl, že jim chyběly předpoklady demokracie. Hasina systematicky potlačovala opozici, kontrolovala volební komisi, omezovala svobodu tisku a proti kritikům vlády používala bezpečnostní složky. Podle Human Rights Watch zmizelo během její vlády více než 600 lidí.

Po masovém povstání v srpnu 2024 Hasina uprchla do Indie a vládu převzala dočasná administrativa v čele s nositelem Nobelovy ceny za mír Muhammadem Yunusem. Ten slíbil rozsáhlé reformy demokratických institucí a uspořádání svobodných voleb. Yunus sám se do politiky ale příliš nehrne a již avizoval, že po volbách se vrátí ke své hlavní práci v oblasti sociálního podnikání.

Volby 2026 budou prvními od pádu Hasininy vlády. Awami League, strana bývalé premiérky, je suspendována a nebude se voleb účastnit – sama Hasina byla odsouzena k trestu smrti a spolu se svou stranou je vyloučena z kandidatury. To znamená, že hlavními kandidáty budou Bangladesh Nationalist Party (BNP), která bojkotovala poslední tři volby kvůli nerovným podmínkám, a nové politické subjekty vzniklé z protestního hnutí, jako je National Citizen Party.

Yunus opakovaně slibuje uspořádání "nejsvobodnějších, nejčestnějších a nejširším konsenzem podpořených voleb v historii země". Mezinárodní pozorovatelé, včetně západních demokracií, budou pečlivě sledovat, zda se země skutečně vydá demokratickou cestou. Pro mladé aktivisty, kteří riskovali své životy při svržení autoritářského režimu, půjde o klíčový okamžik – možnost transformovat Bangladéš v pravou demokracii a dokázat, že jejich úsilí nebylo marné.

‍

Parlamentní volby v Arménii

Arménské parlamentní volby se konají 7. června 2026 a budou zásadní pro budoucí směřování země. Premiér Nikol Pašinjan v březnu 2025 podepsal s Ázerbájdžánem mírovou dohodu zprostředkovanou Trumpovou administrativou. Tato dohoda má potenciál přinést dlouhodobý mír mezi oběma sousedy, ale není jasné, zda Arméni považují Pašinjanovo rozhodnutí za správné.

Pašinjan má navíc dlouhodobě poměrně nízkou důvěru. Přesto zůstává nejvlivnějším politikem země a jeho strana Občanská smlouva dominuje politické scéně. Volby ukážou, zda voliči ocení jeho mírový úspěch, nebo ho potrestají za ústupky vůči Ázerbájdžánu.

‍

Parlamentní volby v Rusku

Volby čekají také ruskou Dumu. Ty se mají uskutečnit nejpozději 20. září 2026. V sázce je všech 450 křesel dolní komory Federálního shromáždění. Do voleb vstupuje vládnoucí strana Jednotné Rusko jako jasný favorit poté, co v roce 2021 získala 50,88 procenta hlasů a pohodlnou většinu 324 mandátů. Volby se budou konat v podmínkách pokračující války, zhoršující situace lidských svobod a zpřísňování zákonů.

Je nutné zdůraznit, že volby v Rusku nelze považovat za svobodné a spravedlivé. Minulé volby v roce 2021 byly poznamenány četnými případy falšování hlasů, nuceného hlasování a dalších nesrovnalostí. Mnoho předních opozičních politiků bylo vyloučeno z kandidatury, uvězněno nebo nuceno k exilu. Stejně jako v předchozích letech tak budu ruské volby zajímavé spíše z hlediska možných manipulací s hlasy než z hlediska toho, kdo se stane vítězem.

Pro volby v roce 2026 Kreml výrazně překreslil mapu volebních obvodů. Poprvé vytvoří sedm obvodů v okupovaných částech Ukrajiny – tři v Doněcké, dva v Luhanské, po jednom v Chersonské a Záporožské oblasti. Nezávislá opozice čelí systematickému tlaku, když ministerstvo spravedlnosti označuje politiky za „zahraniční agenty", čímž jim brání v kandidatuře.

Volební systém

Rusko používá smíšený volební systém. Z celkových 450 mandátů se polovina (225 křesel) rozděluje mezi strany d'Hondtovou metodou z celostátních kandidátních listin s uzavírací klauzulí 5 procent. Stranické kandidátky musí obsahovat 200 až 400 kandidátů rozdělených do federální části (maximálně 15 kandidátů) a regionálních skupin (minimálně 35 skupin). Druhá polovina mandátů se obsazuje v 225 jednomandátových obvodech metodou relativní většiny. Na rozdíl od německého smíšeného systému jsou obě části zcela nezávislé – výsledky v jednomandátových obvodech nemají vliv na přerozdělení poměrných mandátů, což vytváří tzv. paralelní hlasování (mixed-member majoritarian).

‍

Další státy

Z jihoamerických států čeká vedle Brazílie velký volební rok také Kolumbii. Ta si nejprve zvolí nový parlament 8. března 2026 a následně i prezidenta 31. května 2026. 

Parlamentní volby letos dále proběhnou třeba v Bulharsku (listopad), Slovinsku, Nepálu (5. března), Vietnamu (15. března), Thajsku či na Novém Zélandu.

Prezidentské volby se uskuteční kromě již zmíněných států také v Portugalsku (18. ledna, případné druhé kolo 8. února), Libanonu (květen), Peru (12. dubna), Gambii (5. prosince) a v celé řadě dalších afrických států – Etiopie, Zambie, Kamerun, Uganda ad.

Zajímá vás, jaké volební systémy se používají k volbě hlavy státu v jednotlivých evropských zemích? Podívejte se na naši interaktivní mapu volebních systémů.

‍