Evropský parlament, hlava Spojených států amerických, Ruska, parlamentní volby na Slovensku či tuzemské krajské a senátní volby. Uplynulý rok 2024 byl rokem “supervolebním”. Co se týče světově významných svátků demokracie, bude rok 2025 o poznání chudší. I přesto svět čekají volby, které rozhodně stojí za pozornost. Nového rozložení politických sil se dočkají naši sousedé, protinožci a o novém rozložení sil v Poslanecké sněmovně bude rozhodovat také u nás v Česku.
Německo
Vláda kancléře Olafa Scholze, která v Spolkovém sněmu držela většinu opřenou o poslance SPD, Zelených a Svobodných od voleb v roce 2021, padla v listopadu 2024. Krátce na to německý prezident Frank-Walter Steinmeier vyhlásil předčasné volby na 23. února 2025. Scholzova vláda se potýkala s nízkou popularitou většinu funkčního období a zdá se, že se zatím stranám bývalé koalice nedaří tento trend zvrátit. Podle předvolebních průzkumů je favoritem voleb koalice CDU/CSU následovaná AfD. Sociální demokraté (SPD) drží třetí příčku a v závěsu za nimi Zelení. Poslední strana bývalé vládní koalice FDP podobně jako Aliance Sahry Wagenknechtové osciluje okolo pěti procent.
Austrálie
Volební rok čeká také Austrálii, kde se bude rozhodovat o obsazení 150členné Sněmovny reprezentantů a pravděpodobně také 40 z celkových 76 křesel v Senátu. Ačkoliv přesný termín voleb není ještě pevně stanovený, musí volby proběhnout nejpozději 17. května.
Polsko
Naši druzí největší sousedé budou letos rozhodovat o nové hlavě státu. A půjde rozhodně o volby, které stojí za pozornost. Pravidlo, že prezident může být zvolen maximálně dvakrát po sobě znemožňuje usilovat o obhajobu prezidentské funkce stávajícímu prezidentu Andrzeji Dudovi. Průzkumy zatím ukazují značnou převahu varšavského primátora Rafala Trzaskowského, kandidáta nejsilnějšího vládního uskupení, Občanské koalice premiéra Donalda Tuska, nad kandidátem nejsilnější opoziční strany Právo a spravedlnost, historikem Karolem Nawrockým.
Volební systém je stejně jako v Česku dvoukolový, přičemž první kolo se uskuteční 18. května. Pokud žádný z kandidátů nezíská více než 50 %, pak se druhé kolo bude konat 1. června.
Česko
Češi za sebou mají za minulý rok hned trojici méně populárních voleb – krajské, senátní a do Evropského parlamentu. Rok 2025 bude z pohledu počtu termínů, kdy se bude třeba dostavit se k volebním urnám o poznání úspornější. Čekají nás jediné podstatné volby, a to sněmovní. Ty by se měly uskutečnit do čtyř let od posledních řádných voleb v roce 2021. Nejpozdější termín by tedy byl 3. a 4. října 2025. Prezident Petr Pavel v nedávném rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že volby budou ve druhé polovině září. Jako pravděpodobný termín se jeví 26. a 27. září 2025.
Přestože ještě ostrá fáze předvolebních kampaní nezapočala a prostor pro změny voličských preferencí je značný, zdá se, že hlavním favoritem voleb je hnutí ANO, které v průzkumech drží podstatný náskok před vládní koalicí SPOLU a hnutím STAN. Hlavními otázkami zůstává, zda se nebude opakovat scénář z minulých voleb, kdy propadlo přes milion odevzdaných hlasů voličů, kteří hlasovali pro menší strany, jímž se ovšem nepovedlo překročit 5% uzavírací klauzuli. A také jak si povedou nová uskupení, která zaznamenala úspěchy v nedávných evropských volbách – Motoristé sobe (ať už samo či v koalici s hnutím Přísaha) a komunisty vedená koalice STAČILO! A jak si po dramatickém odchodu z vlády povede Česká pirátská strana.
Uvidíme také, zda se letos dočkáme proporčnějších výsledků než ve volbách v roce 2021 a zda strana, která získá nejvíce hlasů, dosáhne také na nejvíce mandátů. Bude zajímavé rovněž sledovat dopad preferenčních hlasů v rámci jednotlivých koalic i jejich vliv na konečné zastoupení kandidujících žen.
Kanada
Na federální volby se chystá také největší stát amerického kontinentu. Politická situace v Kanadě je na začátku volebního roku pořádně napjatá. 6. ledna totiž oznámil svou rezignaci na post předsedy vlády a předsedy kanadských Liberálů Justin Trudeau. Někdejší hvězdě kanadské politiky se podařilo třikrát vyhrát kanadské volby a v čele vlády se držel nepřetržitě od roku 2015. Zdá se však, že tato Trudeauova éra nyní definitivně končí, když premiér neustál tlak především z vnitra vlastní strany. Řádný termín voleb by měl dle platné legislativy připadnout na třetí pondělí letošního října, tedy na 20.10.2025.
Nespokojenost v řadách liberálů, která vedla k Trudeauovu pádu je podmíněna především špatnými aktuálními preferencemi strany. Průzkumy nyní přisuzují Liberálům jen okolo 20 procent, zatímco jejich konzervativní rivalové se aktuálně přibližují 45 procentům. Těsně pod dvacet procent průzkumy odhadují také straně New Democrat. Ostatní menší strany se aktuálně pohybují pod desetiprocentními zisky.
Další státy
Parlamentní volby letos proběhnou dále třeba v Egyptě, na Novém Zélandu a v celé řadě jihoamerických států – Chile, Argentina, Bolívie, Honduras, Ekvádor ad.
Prezidentské volby již začátkem roku proběhly v Čechy oblíbeném Chorvatsku, kde s přehledem obhájil svůj mandát prezident Milanović. Z dalších evropských zemí prezidentské volby čekají Řecko, Bělorusko, Irsko či Rumunsko. Právě prezidentská volba v Rumunsku si určitě zaslouží velkou míru pozornosti. Volby se totiž uskutečnily již na konci listopadu 2024. Ústavní soud však nejprve nařídil přepočet hlasů v šibeničním termínu a následně první kolo úplně zrušil a nařídil opakování voleb. Opakované první kolo proběhne 4. května 2025.
Zajímá vás, jaké volební systémy se používají k volbě hlavy státu v jednotlivých evropských zemích? Podívejte se na naši interaktivní mapu volebních systémů.