Counterspeech: Alternativa k cenzuře nebo neefektivní nástroj?

Tento koncept, který spočívá v upřednostnění aktivní diskuse namísto represivních opatření, se stal předmětem zkoumání odborníků a je detailně rozebírán také v nedávno publikovaném konferenčním sborníku z právnické konference COFOLA 2024, který je volně přístupný.

Co je counterspeech?

Counterspeech lze definovat jako komunikační reakci na nenávistné projevy nebo dezinformace, jejímž cílem je redukovat jejich škodlivé dopady. Jde o metodu, která podporuje svobodu projevu a snaží se nenásilnou formou překonávat negativní obsah diskusí na internetu. Místo cenzury nebo mazání příspěvku se doporučuje na takový obsah reagovat věcnou argumentací, poskytováním faktických informací či podporou osob, proti nimž nenávistné či dezinformační projevy směřují.

Counterspeech se neomezuje pouze na individuální aktivity, ale zahrnuje i organizované iniciativy, jako byla #iamhere, která fungovala na principu koordinovaných intervencí v online diskusích ve Švédsku. Podobně fungovala i iniciativa Reconquista Internet, jejímž cílem bylo narušit krajně pravicovou propagandu na německé internetové scéně a zapojit se do (do té doby silně jednostranných) diskusí na platformě Discord. To jsou příklady koordinovaných aktivit v online prostoru, nicméně counterspeech fakticky provozuje každý jedinec, který aktivně reaguje na nenávistné, urážlivé či lživé příspěvky v internetových diskusích. Mohou jej provádět i samotné platformy a namísto mazání problematických příspěvků raději připojit vysvětlující či doprovodné informace – jedná se o šetrnější přístup než přímé odstranění příspěvku ponechávající na čtenáři, aby si vytvořil vlastní úsudek.

Efektivita a limity counterspeech

Ačkoliv counterspeech nabízí atraktivní alternativu k cenzurním opatřením, nese s sebou také rizika a omezení. Jedním z hlavních problémů je fakt, že samotné reagování na nenávistné projevy a dezinformace může v některých případech přispívat k jejich většímu dosahu. Algoritmy sociálních sítí často upřednostňují obsah s vysokou interakcí, což znamená, že i snaha o vyvrácení dezinformací může jejich šíření fakticky podporovat. Dalším faktorem je neochota uživatelů zapojovat se do vyhrocených online diskusí, kde mohou být vystaveni osobním útokům, stejně jako časová náročnost aktivní účasti v internetových diskusích. V neposlední řadě lze mít obavy z úskalí spočívajících ve využití umělé inteligence pro generování příspěvků, což může snižovat důvěryhodnost diskuse jako celku a vést k nejasnostem v tom ohledu, zda spolu komunikují skuteční lidé či automatizovaní „boti“.

Counterspeech a právní regulace

V rámci právní regulace se counterspeech ukazuje jako nástroj, který by mohl pomoci internetovým platformám jako jsou sociální sítě vyrovnat se s problematickým obsahem, který ale jednoznačně nenaplňuje definici nelegálního obsahu, avšak zároveň jej považují za společensky nežádoucí, anebo se jedná o hraniční případy, u nichž nelze jednoznačně rozhodnout, zda jsou v souladu s pravidly platformy či nikoliv. Evropské Nařízení o digitálních službách (Digital Services Act, DSA) totiž vyžaduje, aby platformy odstraňovaly nezákonný obsah či obsah odporující jejich vlastním pravidlům, zároveň ale musí při této činnosti zohledňovat svobodu projevu. Counterspeech se jeví jako vhodná cesta, jak vyváženě reagovat na problematické či „hraniční“ příspěvky tím, že k nim bude přidáno vysvětlení anebo uvedením faktických chyb v příspěvcích na pravou míru s odkazem na důvěryhodný zdroj.

Závěrečné shrnutí

Counterspeech je nástrojem, který může přispět ke kultivaci online diskusí a posilovat mediální gramotnost společnosti, aniž by docházelo k přehnanému odstraňování obsahu. Ačkoliv má svá omezení a není vždy efektivní, může posloužit jako důležitý nástroj moderace obsahu na sociálních sítích či v diskusích pod články na zpravodajských serverech. Oproti represivním opatřením vychází ze zapojení jednotlivců či skupin do diskuse, což může představovat vhodnou „necenzurní“ reakci na dezinformace a nenávistné projevy na internetu respektující svobodu projevu a s umožňující co možná nejširší společenskou diskusi připouštějící i kontroverzní projevy, nejedná-li se o projevy jednoznačně nezákonné.

_____ 

Konferenční příspěvek lze citovat jako:

RÁLIŠ, Petr. Counterspeech jako nástroj boje s nenávistnými projevy a dezinformacemi. In: ČEP, David, PROVAZNÍK, Jan, ŽIDEK, Dominik (eds.). COFOLA 2024. Sborník příspěvků mladých právníků, doktorandů a právních vědců. Část 4 – Technologický rozvoj v kontextu právní regulace životních podmínek člověka. Brno: MUNI Press, 2024, s. 188-202. ISBN 978-80-280-0686-0. Dostupné z: https://www.law.muni.cz/sborniky/cofola/2024/cofola-2024-04.pdf.

‍

‍