Analýza: Posiluje nařízení European Media Freedom Act svobodu a pluralitu médií a jejich redakční nezávislost?

Nové evropské nařízení EMFA (European Media Freedom Act) z března 2024 na tyto zásahy reaguje, když zakotvuje povinnost členských států EU chránit nezávislost médií před všemi formami zásahů do redakčních rozhodnutí. Současně s těmito snahami však EMFA a jiná evropská nařízení na druhé straně svobodu médií limitují, když stanovují určitá omezení redakční nezávislosti a svobody projevu poskytovatelů mediálních služeb.

V tomto kontextu v současné podobě nařízení EMFA spatřujeme některá potenciální rizika, především problematické nastavení systému samoregulace (rozdělení poskytovatelů na ty, kteří “dobrovolné podmínky samoregulace” splňují a na ty, kteří nikoliv, ve spojení s negativními důsledky nepřijetí podmínek). Kontrola dodržování těchto norem je přitom svěřena především neziskovým organizacím. Hodnocení neziskových organizací může vést k rozdělení médií na privilegovaná a omezovaná, což může vést k ohrožení svobody projevu a k autocenzuře. Vyvstává zde rovněž obava potenciálního (politického) zneužití a v neposlední řadě nezajištění faktické fyzické ochrany novinářů, navzdory deklarovaným důvodům pro přijetí tohoto nařízení.

V přiloženém policy paperu tyto otázky detailněji analyzujeme, přičemž docházíme k závěru, že případné omezení svobody projevu není účinným prostředkem nápravy stávajících nedostatků. Právě opačný přístup, tedy zaměření se na zásadní výhody svobodného a otevřeného diskurzu s akceptací zmíněných rizik, má dle našeho názoru potenciál předejít mnohým negativním dopadům a zajistit svobodu médií při zachování co možná nejširší svobody projevu.

Přečtěte si kompletní analýzu ZDE [PDF]