30.1.2020

O pití kávy a konfirmačním zkreslení

Konfirmační zkreslení je pojem, který se ve veřejné diskuzi objevuje čím dál častěji. Mnohdy ale nebývá dostatečně vysvětlen, což může způsobovat nedorozumění. V dnešním postu se podíváme na to, co znamená, co způsobuje a proč bychom o něm měli něco vědět.

Představme si, že vědci vydají fiktivní studii plnou chyb, která tvrdí, že nadměrná konzumace kofeinu zapříčiňuje rakovinu prsu. A teď se zamysleme, která společenská skupina nalezne nejvíce chyb a bude studii nejméně věřit. Budou to ženy, které nepijí kávu? Budou to muži? Asi nikoho nepřekvapí, že nikoliv. Skupina, která ve studii najde nejvíce chyb a bude jí nejméně věřit, budou konzumentky kávy - těm totiž nejvíce záleží na tom, aby výsledky zdiskreditovaly. [1]

Co nám tento příklad říká o kritickém myšlení? V prvé řadě to, že je pracné a lidé musí chtít a mít motivaci svůj kritický aparát mobilizovat. U stolu, kde sedí samí masožrouti, proto diskuze o etice konzumace masa pravděpodobně také neproběhne. V takové situaci to jednoduše nikdo nemá zapotřebí. Na druhou stranu pokud je u stolu vegetarián nebo dokonce vegan, kritická diskuze se rozvine poměrně často.

Výzkumy psychologů totiž ukazují, že místo toho, aby lidé používali svůj rozum za účelem hledání pravdy, spíše ho užívají k tomu, aby se utvrdili ve svých přesvědčeních a hledali argumenty, které podporují to, co si myslet chtějí. Jinými slovy, lidé upřednostňují takové informace, které se ztotožňují s jejich názory. Opačné názory naopak mají tendenci podceňovat či přímo odmítat.

Toto samozřejmě vede k mnoha problémům, zvláště pak v diskuzích s těmi, kteří mají odlišný názor. Do diskuzí chodíme s předsudky, odmítáme názory, které nepodporují ty naše, a nedáváme sami sobě prostor o odlišných názorech skutečně a objektivně přemýšlet. Toto chování je pro lidi přirozené a musíme ho dobře pochopit, abychom s ním mohli dále pracovat. 

Největší nebezpečí konfirmačního zkreslení hrozí ve skupině. Rozdělte lidi do týmů, v nichž spolu všichni souhlasí, a konfirmační zkreslení naroste do kolektivního šílenství. Všichni si budou navzájem hledat důvody, proč právě jejich strana má pravdu, a tím jen prohloubí sdílené svazky. Jakmile se někdo začne dívat na argumenty protistrany, bude považován za zrádce a skupiny mají mnoho způsobů, jak jej zpacifikovat. Konfirmační zkreslení proto silně přispívá také ke společenské polarizaci.

[1] Nejedná se přitom o hypotetický případ, tento výzkum dokonce byl reálně proveden. Viz Kunda, Z., Movitated Inference: Self-serving generation and evauation of causal theories., JPSP, 1987, 53, 636-647.