02. 03. 2021

Srovnání aktuálních návrhů volební reformy

Ústavní soud začátkem února zrušil část volebního zákona, konkrétně násobnou aditivní volební klauzuli pro koalice politických stran a D’Hondtovu metodu přepočtu hlasů na mandáty v kontextu dosavadního nastavení volebního systému. Zákonodárci ve spolupráci s politology a právníky proto v rychlé reakci přišli s několika možnostmi, jak vzniklou situaci řešit.

Vláda po prvních konzultacích vypracovala dvě varianty změn volebního systému. První varianta se snaží zpoměrnit volební výsledky při zachování stávajících 14 volebních obvodů. Druhá zavádí jeden celostátní volební obvod. Obě varianty mají v odborných diskuzích své kritiky. V Institutu H21 jsme proto připravili studii zaměřující se na to, jaké volební výsledky by představované metody produkovaly a jak moc se jejich kritizované slabiny projevují. Zmíněné dvě varianty předložené vládou posuzujeme spolu s návrhem Karla Janečka na úpravu jedné z nich z hlediska celostátní proporcionality, mezikrajské proporcionality a vnitrostranické posloupnosti udělovaných mandátů.

Shrnutí hlavních zjištění:
●     Všechny sledované návrhy volebního systému povedou ke zpoměrnění volebních výsledků stran na celostátní úrovni.
●     Vládní varianta zachovávající 14 volebních obvodů odvozuje nově velikost volebních obvodů na základě počtu voličů v krajích hlasujících pro strany, které překročily 5 %, což činí volební systém méně předvídatelný s ohledem na velikost volebních obvodů.
●     Proporcionalita množství mandátů na kraj v návrhu se 14 volebními obvody se odvíjí od normativně jiného předpokladu než dosud.
●     Varianta s jedním volebním obvodem je velkým zásahem do volebních pravidel, který ve svém důsledku ovlivňuje téměř všechny fáze volebního cyklu.
●     Varianta s jedním volebním obvodem má potenciál vést ke snížení zastoupení (kandidátů z) perifernějších oblastí ve Sněmovně.
●     Varianta s jedním volebním obvodem výrazně sníží efektivitu stávající volby kandidáta s využitím preferenčních hlasů, s jejichž pomocí bude obtížnější se dostat do Sněmovny.
●     Mírná úprava vládního návrhu se 14 volebními obvody podle návrhu Karla Janečka by současně zajistila celostátní proporčnost volebních výsledků a zároveň proporčnost ve velikosti volebních obvodů/krajů podle logiky proporčnosti založené na množství odevzdaných platných hlasů v daném kraji.
●     Při využití Janečkovy úpravy se může stát, že mandát v rámci strany je přidělen kandidátovi na základě výrazně nižšího zbytku po dělení kvótou, než u jeho spolukandidáta v jiném obvodu, přestože k takto výrazným případům by podle dosavadních volebních výsledků od roku 2002 docházelo každé volby u jedné až dvou stran a týkaly by se udělení pouze jednoho mandátu v rámci příslušné strany.
●     Při aplikaci Janečkovy úpravy může ojediněle dojít k situaci, že nelze mandát straně udělit na základě největšího zbytku, ale na základě požadavku poměrného zastoupení kraje.
●     Varianta zachovávající 14 volebních obvodů je z nabízených variant nejmenším zásahem do volebního systému a jeho důsledků.
●     Varianta s Janečkovou úpravou z nabízených variant nejlépe dodržuje principy zastoupení krajů s ohledem na to, jak systém velikosti krajů určoval doposud.

Celou studii si můžete stáhnout zde: PDF