Umělá inteligence ve volbách: přínosy, rizika a brazilský pokus o regulaci

Umělou inteligenci (AI) dnes využívá čím dál více lidí, a to i k vyhledávání informací. Čtyřicet nejnavštěvovanějších generativních nástrojů umělé inteligence zaznamenalo již v roce 2024 téměř tři miliardy návštěv měsíčně a stovky milionů unikátních uživatelů. V České republice v roce 2025, podle měření Eurostatu, využilo umělou inteligenci minimálně 78,5 % mladých lidí. Přestože jsou dnes schopnosti AI do jisté míry stále omezené, její vývoj neustále nabírá na obrátkách a budoucnost je v tomto ohledu poměrně nejistá. Odhady expertů jsou také nejisté, avšak uvádějí, že se systémy umělé inteligence s 90% pravděpodobností do roku 2075 vyrovnají lidským schopnostem. Experti vyjadřují svoji nejistotu ohledně umělé inteligence v rámci odhadů pozitivních či negativních účinků, přičemž více než polovina ze 2778 dotázaných expertů vyjádřila obavy a znepokojení v oblasti, jako je například vliv na dezinformace či nerovnost ve společnosti. Na druhou stranu více než polovina respondentů v šetření mezi experty částečně věří tomu, že vývoj umělé inteligence přinese lidstvu i dobré výsledky a užitky. Obavy z možných dopadů umělé inteligence přitom sdílí také široká veřejnost, zejména pokud jde o její využití ve veřejné sféře, což se může promítat i do voleb.

Jak voliči využívají AI před volbami

Využití konverzační AI jako politického poradce můžeme chápat jako situaci, kdy potenciální volič využívá klasické modely konverzační umělé inteligence, jako je ChatGPT, Google Gemini nebo Claude, a žádá tyto AI modely například o rady, hodnocení či zmapování kandidátů a politických stran v nadcházejících volbách. Průzkumy ukazují, že lidé se takto chovají i v praxi. Během všeobecných voleb ve Velké Británii v roce 2024 využilo až 13 % oprávněných voličů umělou inteligenci k vyhledávání informací souvisejících s volbami. Většina z těchto voličů hodnotila své interakce s umělou inteligencí jako užitečné, přesné a politicky neutrální. Zároveň se často domnívali, že pozorují rovnocenný poměr mezi pravicovými a levicovými ideologiemi, respektive mezi pravicovými a levicovými názory. Mimo jiné přibližně dvě třetiny neuvedly žádný vliv AI na své volební rozhodování a ti, kteří jej uváděli, ho pociťovali spíše jako povzbuzení k hlasování.

             Podobné výsledky lze pozorovat ve Skotsku, kde byl před volbami do skotského parlamentu v květnu 2026 proveden průzkum, který ukázal, že více než čtvrtina voličů (29 %) napříč věkovými kategoriemi konverzační AI používala k účelům spojeným s volbami. Využití AI přitom bylo výrazně častější mezi mladšími lidmi, přičemž politické informace pomocí AI často až velmi často vyhledávalo 16 % respondentů ve věku od 16 do 24 let a 25 % ve věku od 25 do 34 let. Celkem 7 % dotázaných využilo konverzační umělou inteligenci přímo jako pomoc při rozhodování, komu dát svůj hlas. Nejvyšší procento (13 %) bylo pozorováno mezi lidmi od 25 do 34 let. Jako důvody používání AI k vyhledávání politických informací respondenti nejčastěji uváděli například rychlost a jednoduchost. Důvěra v takto získané informace však zůstávala omezená. Pouze 13 % respondentů je považovalo za přesné, zatímco 40 % je vnímalo jako zaujaté, přičemž největší skepticismus se projevoval právě mezi mladšími a častějšími uživateli AI. Přesvědčování a politický dialog již tedy nejsou výhradně „mezilidskou“ záležitostí. V budoucnu se tyto jevy mohou přesunout mezi voliče a umělou inteligenci a stát se tak běžnější součástí volebního rozhodování, přestože její přínosy i možná zkreslení a nevýhody zůstávají předmětem diskuse.

‍

Procento uživatelů, kteří využili AI k vyhledávání informací o politice ve Skotsku

Zdroj: Luxton et al. (2026); přeloženo do českého jazyka pomocí ChatGPT

Možné pozitivní dopady konverzačních AI jako politického poradce

Vyhledávání informací o konkrétních politických tématech pomocí umělé inteligence nebo vyhledávače Google u lidí posílilo důvěru ve skutečně pravdivé informace a fakta a zároveň snížilo důvěru v nepravdivá tvrzení. Zdá se, že vyhledávání pomocí AI skutečně vedlo k osvojování si nových politických znalostí, respektive k nárůstu míry faktických politických znalostí, a to i v oblastech, kterým se lidé s umělou inteligencí přímo nevěnovali.

             Konverzační AI proto může mít do jisté míry podobný efekt jako například volební kalkulačky. Uživatelé německé aplikace a volebního kompasu „Wahl-O-Mat“ vykazovali vyšší znalost postojů politických stran než lidé, kteří tento volební kompas vůbec nepoužívali. Ještě výraznější přínos mohou mít aplikace pro volební poradenství doplněné o konverzačního agenta (Conversational Agent in Voting Advice Applications – CAVAA). Uživatelé CAVAA totiž uváděli vyšší míru důvěry ve vlastní politické znalosti a zároveň častěji správně odpovídali na faktické volební otázky než uživatelé tradičních aplikací pro volební poradenství. Lidé, kteří využívali CAVAA, nejlépe hodnotili strukturovanou verzi aplikace, v níž uživatelé nemuseli sami formulovat otázky, ale mohli si z nabídky vybrat, zda chtějí například vysvětlit neznámý pojem nebo získat informace o současném stavu daného politického tématu. Uživatelé verze s těmito předem nabízenými dotazy si také častěji vyžádali doplňující informace než ti, kteří mohli otázky pouze volně psát, což opět může do budoucna podpořit jejich výslednou míru politických znalostí. Konverzační AI v roli politického poradce má tedy potenciál nejen zvýšit faktickou míru politických znalostí u svého uživatele, ale také samotnou důvěru ve vlastní znalosti. Konkrétně může zvyšovat nejen faktické znalosti voličů, ale také jejich vnitřní politickou účinnost (internal political efficacy), která následně může podpořit politickou angažovanost.

             Pozitivní účinek umělé inteligence však nemusí nutně vycházet pouze z poskytování politických informací. Zdvořilost, se kterou konverzační umělá inteligence komunikuje se svými uživateli, spolu s vyjadřováním se na základě faktů se ukazuje jako silný prediktor schopnosti ovlivňovat voliče, protože pravděpodobně právě tyto vlastnosti řadě lidí mohou v lidských politických debatách často chybět. Vlastnosti, díky kterým může být konverzační AI pro voliče přínosná, jako jsou jednoduchost, personalizace, zdvořilost a přesvědčivé podávání informací, zároveň představují její hlavní rizika.

Potenciální negativní dopady konverzačních AI jako politického poradce

Konverzační umělá inteligence může voličům usnadnit přístup k politickým informacím, její odpovědi však nemusí být zcela přesné ani důvěryhodné. Mezi nejzásadnější nedostatky lze zařadit například iluzi sebevědomí, chyby ve výpočtech, nepodložené výmysly, jako jsou vymyšlené důkazy či zcela chybné informace, ale také diskriminační obsah nebo opomíjení části zadání. AI modely zkrátka mohou poskytovat smyšlené informace, a to kdykoliv, pokud jsou trénovací data omezená, zastaralá, protichůdná nebo nedostatečná. V kontextu voleb může AI zkreslovat informace o kandidátech, stranách či politických tématech a stejně tak o nich podávat chybné informace. Pro voliče může být obtížné takové chyby rozpoznat, protože nepravdivé odpovědi bývají formulovány stejně plynule a přesvědčivě jako správné informace.

             Problém může nastat také při personalizaci odpovědí. Umělá inteligence může totiž na základě předchozí komunikace zdůrazňovat informace, o kterých předpokládá, že odpovídají názorům jejího uživatele. Potenciální volič pak může názorovou shodu s modelem mylně považovat za známku jeho objektivity a důvěryhodnosti, což můžeme přirovnat k tzv. konfirmačnímu zkreslení nebo k „myside bias“, který představuje sklon lidí neposuzovat důkazy objektivně, pokud si na danou otázku v minulosti vytvořili názor. Problém může představovat také obecné zkreslení (bias) jednotlivých AI modelů, které nemusí poskytovat neutrální reprezentaci politických alternativ, stran a kandidátů. Častěji bylo u AI modelů zaznamenáno zkreslení k levicovým postojům, avšak s různou intenzitou. Levicově nakloněné modely uváděly vyšší počet nepřesných tvrzení v argumentaci pro pravicové postoje. Další riziko představuje schopnost AI politicky přesvědčovat. Její argumentace může být účinnější, pokud obsahuje velké množství faktických tvrzení, avšak vyšší informační hustota současně zvyšuje množství nepřesných nebo nepravdivých informací, které model předkládá.

Politické zkreslení šesti různých modelů umělé inteligence

Zdroj: Schaul, (2026); přeloženo do českého jazyka pomocí ChatGPT

             Umělá inteligence a její modely v roli politického poradce mohou ovlivňovat volební rozhodování několika způsoby. V pozitivním slova smyslu může potenciální voliče informovat stejně kvalitně jako standardní vyhledávací nástroje, například Google. Na druhou stranu ale informace, které poskytuje, nemusí být vždy zcela věrohodné, a to především v případech, kdy bude poskytovat více informací. Stejně tak může konverzační AI v roli poradce vybrat pouze některá kritéria pro srovnání politických kandidátů a stran nebo může pouze některým stranám a kandidátům věnovat větší pozornost, jelikož se domnívá, že podle našich předchozích společných konverzací budeme preferovat právě ty. Obdobně může zdůrazňovat jen některé kauzy nebo častěji souhlasně odpovídat na sugestivní otázky, například: „Není kandidát A díky svým zkušenostem zjevně lepší volbou než kandidát B?“. Umělá inteligence se totiž svými zkresleními velmi často podobá a přibližuje se zkreslením, která mají sami lidé, a to především z toho důvodu, že samotný algoritmus a modely umělé inteligence jsou vytvořeny lidmi, kteří mají svá vlastní zkreslení, a stejně tak jsou trénovány na datech, která zkreslení běžně obsahují.

Reakce Brazílie na využívání AI v kontextu voleb

V Brazílii se 4. října 2026 uskuteční všeobecné volby, v nichž budou voliči vybírat prezidenta a viceprezidenta, členy Národního kongresu, guvernéry a viceguvernéry i členy zákonodárných sborů jednotlivých federativních jednotek. V souvislosti s těmito volbami přijal brazilský Nejvyšší volební soud (TSE, Higher Electoral Court) v březnu tohoto roku opatření upravující využívání AI ve volebních kampaních a při samotných volbách. Usnesení soudu aktualizuje dřívější pravidla z roku 2019 a reaguje zejména na šíření obsahu vytvořeného nebo upraveného pomocí AI, včetně deepfakes, a na doporučování kandidátů pomocí konverzační umělé inteligence.

             Jedním z hlavních opatření je zákaz zveřejňování obsahu upraveného umělou inteligencí na sociálních sítích v období 72 hodin před volbami a 24 hodin po samotném hlasování. Omezení se vztahuje na úpravy zahrnující obrazové záznamy a hlasy kandidátů či veřejných osobností, a to i v případě, že je takový obsah korektně označen. Politická reklama totiž musí explicitně, viditelně a přístupně informovat, že obsah byl vytvořen nebo upraven umělou inteligencí a musí uvádět, jakou technologii autoři reklamy využili. Zároveň mohou být poskytovatelé internetových služeb voláni k odpovědnosti, pokud neodstraní falešné profily a nezákonné příspěvky vytvořené jejich uživateli.

               Brazilská opatření se zaměřují také na misogynii a deepfakes namířené proti ženám v politice, tedy na téma, které bývá v politice často opomíjeno. Soud zakázal příspěvky na sociálních sítích obsahující fotomontáže ženských kandidátek stejně jako fotografie a videa obsahující nahotu nebo pornografii. Až 96 % všech deepfakes na internetu zobrazuje ženy v pornografii bez jejich souhlasu. Staly se tak dalším prostředkem, prostřednictvím něhož ženy ztrácejí kontrolu nad svým obrazem a jsou neuctivě objektivizovány a sexualizovány.

             Brazilský soud dále zakázal poskytovatelům umělé inteligence nabízet návrhy kandidátů, pro které by měli hlasovat. Stejně tak bylo zakázáno poskytovat žebříčky, respektive řazení nebo názory na jednotlivé kandidáty a politické strany. Zakázáno bylo také propagovat či financovat soutěže, turnaje, výzvy nebo jiné odměňovací mechanismy, jejichž cílem je podněcovat tvorbu, úpravy či šíření volebního obsahu za účelem umělého zvýšení dosahu a zapojení uživatelů. Tento typ praktik se totiž v digitálním ekosystému rozšířil prostřednictvím tzv. „gamifikovaných“ formátů, které v praxi mohou fungovat jako nepřímé metody placené reklamy.

Jak prozatím fungují brazilská opatření?

Měsíc po zavedení opatření modely umělé inteligence nadále sestavovaly žebříčky politických kandidátů a odpovídaly na otázku, kteří politici by byli „nejlepší kandidáti pro volby v roce 2026“. Například ChatGPT odpověděl následovně: „Upřímný závěr: Čistě technicky vzato jsou dnes nejlepšími možnostmi Tarcísio a Zema“. ChatGPT měl na mysli vlivného guvernéra São Paula Tarcísia de Freitase, který vyloučil svou kandidaturu na prezidenta, a bývalého guvernéra státu Minas Gerais Romeua Zemu, možného kandidáta pravicové strany Novo.

             Pozdější analýza porovnala odpovědi sedmi modelů (ChatGPT, Google Gemini, Meta AI, DeepSeek, Grok, Perplexity a Claude) před přijetím pravidel a přibližně dva měsíce poté. Podíl odpovědí, které kandidáty hodnotily, doporučovaly nebo řadily, se navzdory zákazu zvýšil z 66 % na 78 %. Sice u modelů DeepSeek a Grok se počet odpovědí odporujících opatřením snížil ze 73 % na 36 % pro DeepSeek a ze 100 % na 82 % pro Grok, u Meta AI a Claude se naopak počet odpovědí zvýšil. ChatGPT, Google Gemini a Perplexity zůstaly na vysokých hodnotách, které i dva měsíce po zavedení opatření většinou přesahovaly 90 %.

             Dosavadní výsledky tak ukazují, že samotné přijetí pravidel ještě nezaručuje změnu chování konverzačních AI modelů. Klíčovou otázkou proto zůstává, zda se brazilským institucím podaří opatření během volebních kampaní a voleb účinně vymáhat.

Jak mohou vypadat následky zavedených nařízení ohledně využití AI v Brazílii

Povinnost označovat volební obsah vytvořený nebo upravený umělou inteligencí může mít vedle zvýšení transparentnosti i nezamýšlené důsledky. Ve skotském průzkumu uvedlo 53 % lidí ve věku od 16 do 24 let a 45 % lidí ve věku od 55 do 64 let, že by s menší pravděpodobností hlasovali pro kandidáta nebo stranu využívající AI ve volební kampani. Zveřejnění použití AI může snižovat důvěru v jejího uživatele, přičemž negativní reakce bývá ještě výraznější, pokud její využití odhalí třetí strana. Dá se proto předpokládat, že kandidát, který by ve své předvolební kampani použil umělou inteligenci k úpravě či tvorbě materiálů, proslovů nebo čehokoliv dalšího, by za tuto skutečnost mohl být následně sankcionován, což by mohlo vést k nižšímu počtu oslovených voličů.

             Lidé také negativněji hodnotí osoby, u kterých mají podezření, že používají algoritmicky vytvořené odpovědi nebo po využití AI v pracovním prostředí častěji očekávají, ale i dostávají negativní hodnocení ohledně své kompetence a motivace. Manažeři, kteří využívají umělou inteligenci, riskují u lidí svou důvěryhodnost, ale především ztrácejí důvěru ostatních v jejich ohleduplnost, upřímnost a schopnosti. Pokud by lidé očekávali od kandidátů lidské reakce, například na sociálních sítích, a dostávali by odpovědi od umělé inteligence, lze se domnívat, že by v takovém případě mohli být kandidáti opět sankcionováni svými potenciálními voliči.

Závěrem

Konverzační modely mohou voličům usnadnit přístup k politickým informacím, rozšířit jejich znalosti a pomoci jim zorientovat se mezi politickými stranami a kandidáty. Jinak užitečné vlastnosti AI, jako jsou rychlost, jednoduchost, personalizace a přesvědčivost, zároveň zesilují i její možná rizika. Nepřesné, zkreslené nebo jednostranně vybrané informace mohou působit stejně důvěryhodně jako ty pravdivé. Zásadní je proto rozlišovat mezi AI jako nástrojem pro vyhledávání a vysvětlování informací a AI, která kandidáty aktivně hodnotí, řadí nebo doporučuje.

Dosavadní výsledky brazilských snah o regulaci AI ve volbách však ukazují, že samotné přijetí pravidel ještě nezaručuje změnu chování konverzačních AI. Také povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí může mít vedle zvýšení transparentnosti nezamýšlené důsledky v podobě nižší důvěry vůči kandidátům, kteří tyto nástroje využívají.

Všeobecné volby v Brazílii v roce 2026 proto budou důležitou praktickou zkouškou nových pravidel a mohou přinést poučení i pro další země. Již nyní je zřejmé, že AI do volební arény vstoupila a její význam bude pravděpodobně nadále narůstat. Hlavní otázkou tak není, zda bude AI ve volebních kampaních a při rozhodování voličů používána, ale za jakých podmínek může její využití zůstat transparentní, kontrolovatelné a slučitelné se svobodným a informovaným rozhodováním voličů.

 _____

Zdroje:

AFP. (2026, 16. dubna). Chatbots at the ballot box: AI skirts Brazil election rules. France 24. https://www.france24.com/en/live-news/20260416-chatbots-at-the-ballot-box-ai-skirts-brazil-election-rules

Azevedoa, L. F., Biasetto, D. (2026, 22. června). Proibido pelo TSE, ranqueamento de candidatos por IAs persiste nas plataformas no Brasil, aponta levantamento. O Globo. https://oglobo.globo.com/politica/eleicoes-2026/noticia/2026/06/22/proibida-pelo-tse-ranqueamento-de-candidatos-por-ias-persiste-nas-plataformas-no-brasil-aponta-levantamento.ghtml

Bentley, S. V., Evans, D., & Naughtin, C. K. (2025). What social stratifications in bias blind spot can tell us about implicit social bias in both LLMs and humans. Scientific Reports, 15(1), 30429. https://doi.org/10.1038/s41598-025-14875-3

Boretti, A. (2026). Hallucinations in generative AI: A threat to scholarly integrity and the urgent need for publisher-led academically supervised verification. Energy Research & Social Science, 136, 104720. https://doi.org/10.1016/j.erss.2026.104720

Cardon, P. W., & Coman, A. W. (2025). Professionalism and Trustworthiness in AI-Assisted Workplace Writing: The Benefits and Drawbacks of Writing With AI. International Journal of Business Communication, 23294884251350599. https://doi.org/10.1177/23294884251350599

Eurostat. (2025). Individuals - Use of generative AI tools [Dataset]. Eurostat. https://doi.org/10.2908/ISOC_AI_IAIU

Grace, K., Stewart, H., Sandkühler, J. F., Thomas, S., Weinstein-Raun, B., Brauner, J., & Korzekwa, R. C. (2025). Thousands of AI Authors on the Future of AI. Journal of Artificial Intelligence Research, 84. https://doi.org/10.1613/jair.1.19087

Hackenburg, K., Tappin, B. M., Hewitt, L., Saunders, E., Black, S., Lin, H., Fist, C., Margetts, H., Rand, D. G., & Summerfield, C. (2025). The levers of political persuasion with conversational artificial intelligence. Science, 390(6777), eaea3884. https://doi.org/10.1126/science.aea3884

Hanna, M. G., Pantanowitz, L., Jackson, B., Palmer, O., Visweswaran, S., Pantanowitz, J., Deebajah, M., & Rashidi, H. H. (2025). Ethical and Bias Considerations in Artificial Intelligence/Machine Learning. Modern Pathology, 38(3), 100686. https://doi.org/10.1016/j.modpat.2024.100686

Hohenstein, J., Kizilcec, R. F., DiFranzo, D., Aghajari, Z., Mieczkowski, H., Levy, K., Naaman, M., Hancock, J., & Jung, M. F. (2023). Artificial intelligence in communication impacts language and social relationships. Scientific Reports, 13(1), 5487. https://doi.org/10.1038/s41598-023-30938-9

Jacobsen, B. N., & Simpson, J. (2024). The tensions of deepfakes. Information, Communication & Society, 27(6), 1095–1109. https://doi.org/10.1080/1369118X.2023.2234980

Kamoen, N., & Liebrecht, C. (2022). I Need a CAVAA: How Conversational Agent Voting Advice Applications (CAVAAs) Affect Users’ Political Knowledge and Tool Experience. Frontiers in Artificial Intelligence, 5. https://doi.org/10.3389/frai.2022.835505

Lazard, L., Capdevila, R., Turley, E. L., Gilfoyle, K., & Stavropoulou, N. (2025). Deepfake Technology and Gender-Based Violence: A Scoping Review. Trauma, Violence, & Abuse, 15248380251384271. https://doi.org/10.1177/15248380251384271

Lin, H., Czarnek, G., Lewis, B., White, J. P., Berinsky, A. J., Costello, T., Pennycook, G., & Rand, D. G. (2025). Persuading voters using human–artificial intelligence dialogues. Nature, 648(8093), 394–401. https://doi.org/10.1038/s41586-025-09771-9

Liu, Y., & Wang, H. (2026). Who on earth is using Generative AI? World Development, 199, 107260. https://doi.org/10.1016/j.worlddev.2025.107260

Löhr, K., Yuan, S., & Färber, M. (2026). The Hidden Bias: A Study on Explicit and Implicit Political Stereotypes in Large Language Models. Findings of the Association for Computational Linguistics: EACL 2026, 2235–2252. https://doi.org/10.18653/v1/2026.findings-eacl.118

Luettgau, L., Kirk, H. R., Hackenburg, K., Bergs, J., Davidson, H., Ogden, H., Siddarth, D., Huang, S., & Summerfield, C. (2025). Conversational AI increases political knowledge as effectively as self-directed internet search (4. verze). arXiv. https://doi.org/10.48550/ARXIV.2509.05219

Luxton, L., Frelin, E., Balogh, T., & Greene, Z. (2026, 18. května). From chatbots to the ballotbox – how voters used AI to learn about the Scottish Parliament election. UK Election Analysis. https://www.electionanalysis.uk/scottish-election-analysis-2026/section-1-parties-and-the-campaign/from-chatbots-to-the-ballotbox-how-voters-used-ai-to-learn-about-the-scottish-parliament-election/

Messer, U. (2025). How do people react to political bias in generative artificial intelligence (AI)? Computers in Human Behavior: Artificial Humans, 3, 100108. https://doi.org/10.1016/j.chbah.2024.100108

Müller, V. C., & Bostrom, N. (2025). Future progress in artificial intelligence: A survey of expert opinion (arXiv:2508.11681). arXiv. https://doi.org/10.48550/arXiv.2508.11681

Paik, S., Novozhilova, E., Mays, K. K., & Katz, J. E. (2025). Who Benefits from AI? Examining Different Demographics’ Fairness Perceptions across Personal, Work, and Public Life. Discover Artificial Intelligence, 5(1), 39. https://doi.org/10.1007/s44163-025-00235-7

Pham, V. K., Pham Thi, T. D., & Duong, N. T. (2024). A Study on Information Search Behavior Using AI-Powered Engines: Evidence From Chatbots on Online Shopping Platforms. Sage Open, 14(4), 21582440241300007. https://doi.org/10.1177/21582440241300007

Reichert, F. (2016). How Internal Political Efficacy Translates Political Knowledge Into Political Participation. Europe’s Journal of Psychology, 12(2), 221–241. https://doi.org/10.5964/ejop.v12i2.1095

Reif, J. A., Larrick, R. P., & Soll, J. B. (2025). Evidence of a social evaluation penalty for using AI. Proceedings of the National Academy of Sciences, 122(19), e2426766122. https://doi.org/10.1073/pnas.2426766122

Richter, A. (2026, 3. března). Electoral Court approves restrictions on AI use in 2026 elections. Agência Brasil. https://agenciabrasil.ebc.com.br/en/justica/noticia/2026-03/electoral-court-approves-restrictions-ai-use-2026-elections

Schaul, K. (2026, 29. června). Are ChatGPT and other AI chatbots politically biased? We tested them. The Washington Post. https://www.washingtonpost.com/technology/interactive/2026/06/24/are-ai-chatbots-like-chatgpt-politically-biased-we-tested-them/

Schilke, O., & Reimann, M. (2025). The transparency dilemma: How AI disclosure erodes trust. Organizational Behavior and Human Decision Processes, 188, 104405. https://doi.org/10.1016/j.obhdp.2025.104405

Schultze, M. (2014). Effects of Voting Advice Applications (VAAs) on Political Knowledge About Party Positions. Policy & Internet, 6(1), 46–68. https://doi.org/10.1002/1944-2866.POI352

Shukla, V. (2024, 29. února). Deepfakes and elections: the risk to women’s political participation. Tech Policy Press. https://www.techpolicy.press/deepfakes-and-elections-the-risk-to-womens-political-participation/

Sun, Y., Sheng, D., Zhou, Z., & Wu, Y. (2024). AI hallucination: Towards a comprehensive classification of distorted information in artificial intelligence-generated content. Humanities and Social Sciences Communications, 11(1), 1278. https://doi.org/10.1057/s41599-024-03811-x

The Brazilian Higher Electoral Court (TSE) perfects regulations on the use of artificial intelligence in the 2026 elections and incorporates proposals by Conectas. (2026, 12. března). Conectas. https://conectas.org/en/noticias/the-brazilian-higher-electoral-court-tse-perfects-regulations-on-the-use-of-artificial-intelligence-in-the-2026-elections-and-incorporates-proposals-by-conectas/

Vargiu, C., & Nai, A. (2025). AI chatbots can persuade voters to change their minds. Nature, 648(8093), 287–288. https://doi.org/10.1038/d41586-025-03733-x

‍