Připravili jsme interaktivní kalkulačku porovnávající dopady změn volebního systému

Naše kalkulačka porovnává dopady aplikace nejrůznějších metod přepočtu odevzdaných hlasů na mandáty. Tyto dopady lze porovnat na výsledcích všech voleb do Poslanecké sněmovny od roku 1996 až do posledních voleb v roce 2017. Rovněž je kalkulačku možné využít k porovnání dopadů různě vysoko nastavené uzavírací klauzule, která je pro politické strany určující hranicí pro vstup do Poslanecké sněmovny. Naším cílem bylo vytvořit věrohodný nástroj, který by relevantně reflektoval, jak proporcionální jsou jednotlivé metody přepočtu hlasů na mandáty.

‍

Skupina senátorů STAN, KDU-ČSL a TOP 09 poukazovala v návrhu na zrušení části volebního zákona podaného k Ústavnímu soudu na skutečnost, že malé strany potřebují pro zisk jednoho poslaneckého mandátu ve volbách získat více hlasů než ty velké. Ve volbách v roce 2017 tak hnutí ANO jakožto vítěz voleb potřebovalo k zisku jednoho mandátu 19 232 hlasů, zatímco hnutí STAN jako nejmenší subjekt více než dvojnásobek hlasů (celkem 43 692). Kalkulačka volebních metod zobrazuje, kolik hlasů by tytéž strany potřebovaly za použití jiných volebních formulí.

‍

Pojem volební formule souhrnně označuje metody přepočtu hlasů na mandáty. Má nejčastěji podobu matematických vzorců a zásadně ovlivňuje proporcionalitu výsledků. Některé z volebních formulí vedou samy o sobě k méně či více proporcionálním výsledkům, záleží především na celkovém nastavení volebního i stranického systému. Ze způsobů výpočtu ale nelze vybrat pouze jeden jako ten správný. Vždy záleží na celkovém nastavení daného systému. Obecně se volební formule rozdělují na kvóty a dělitele.  Vybrali několik nejobvyklejších dělitelů, jakými jsou D'Hondtův dělitel, dělitel Sainte-Laguë či jejich modifikované podoby a také řadu dalších. V kalkulačce jsou obsaženy také nejpoužívanější kvóty, jako např. Hagenbach-Bischoffova či Hareova kvóta.

‍

Doprovodný článek ke kalkulačce volebních metod najdete zde.

‍