Neziskové organizace varují Ústavní soud: Nový trestný čin ohrožuje svobodu projevu a demokratickou diskusi

Organizace v prvé řadě nerozporují potřebu právní úpravy, postihující nebezpečnou činnost ve spolupráci s cizí mocí, která ohrožuje bezpečnost republiky. Prostřednictvím stanoviska především kritizují práci předkladatelů normy, která překračuje daleko za potřebnou mez a tím ohrožuje demokracii. Institut H21 a Otevřená společnost na tento problém přitom upozorňovaly již v procesu přijímání zákona a také aktivně navrhly lepší řešení, které by postih skutečné nepřátelské činnosti naplnilo zcela dostatečně.

Organizace poukazují na neurčitost formulace tohoto trestného činu, která podle nich může vést k autocenzuře novinářů, aktivistů i široké veřejnosti. „Zákon nejasně definuje, co vlastně znamená ‚činnost pro cizí moc‘. Bez jasných mantinelů se občané mohou obávat zveřejňovat legitimní kritické informace,“ říká ředitel Institutu H21 JUDr. Jan Hořeňovský, Ph.D. Formulace „pro cizí moc“ se zásadně liší od dosavadních podobných formulací typu „ve spojení s cizí mocí“. Samotná předložka „pro“ totiž nevyjadřuje, zda se to cizí moci jen „hodí do krámu“, anebo pachatel s ní musel vědomě spolupracovat.

Podle organizací problém spočívá také v tom, že nový zákon nijak nevymezuje klíčové pojmy jako „neoprávněná činnost“ či „zpravodajské prostředky“. To může vést k situacím, kdy budou trestně stíháni lidé za aktivity, jejichž společenská škodlivost je spíše sporná nebo přímo marginální. Výrazně tím také roste riziko, že budou kriminalizovány zcela běžné občanské aktivity, jako je například mezinárodní spolupráce nevládních organizací, investigativní žurnalistika nebo i kritické názory publikované v zahraničních médiích. Dále organizace upozorňují, že samotné široké pojetí pojmu „činnost pro cizí moc“ může zasáhnout i legitimní spolupráci občanů s mezinárodními institucemi či neziskovými organizacemi financovanými ze zahraničních zdrojů. „Takto široké a vágně definované ustanovení vytváří prostor pro politické zneužití a může být využito proti politickým oponentům nebo kriticky vystupujícím jednotlivcům a organizacím,“ varuje Mgr. et Mgr. Jan Vobořil, Ph.D. z Iuridicum Remedium.

Podle autorů vyjádření je zavedení nového trestného činu v rozporu se základními principy demokratického právního státu. „Svoboda projevu a otevřená veřejná debata jsou nezbytné pro fungování demokracie. Vágně formulované trestní ustanovení, které umožňuje kriminalizovat i běžné projevy názorů, představuje pro demokratické hodnoty vážné riziko,“ dodává Vobořil.

Vzhledem k neurčitosti pojmů může být trestně stíhán i projev, který by měl být v demokratické společnosti přípustný. Jako příklad potenciálně problematické aplikace lze uvést ostrou kritiku vlády publikovanou na zahraničním zpravodajském serveru – takové jednání by mohlo být vykládáno jako „činnost pro cizí moc“, pokud by bylo tvrzeno, že autor tímto způsobem napomáhá cizí propagandě.

Podobně by se investigativní novinář, který zveřejní závažné informace o korupci v ozbrojených složkách státu, mohl ocitnout pod tlakem obvinění, že tímto jednáním „ohrozil bezpečnost“ a jednal v zájmu cizí mocnosti – byť by jeho motivací byla výlučně snaha o veřejnou kontrolu moci a dostání základní roli médií v demokratickém právním státu, tedy informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu. 

Organizace rovněž připomínají, že stávající české právo již obsahuje dostatek prostředků pro postihování skutečně nebezpečných jednání ohrožujících bezpečnost státu. „Přehnaná formulace nového trestného činu může více škodit než pomáhat, více demokracii rozkládat než ji chránit. Její dopady by nepřátelům naší svobody spíše nahrávaly, než je potlačily,“ uzavírá poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí Ing. Mgr. Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti.

Institut H21, Iuridicum Remedium a Otevřená společnost proto žádají Ústavní soud, aby při svém rozhodování vzal v úvahu důsledky, které může mít toto ustanovení na otevřenou a demokratickou společenskou diskusi v České republice.

Celý text stanoviska si můžete přečíst ZDE

‍

###

Kontaktní osoby pro média:

JUDr. Jan Hořeňovský, Ph.D.
Ředitel
Institut H21
jan.horenovsky@ih21.org
720 515 963

Mgr. Michal Tománek
Manažer marketingu a PR Institut H21
‍michal.tomanek@ih21.org
‍739 571 670