Aktuality
D21

Eurovolby metodou D21: O mandát by přišly nejsilnější strany, posílili by Starostové

Publikováno dne:
3.6.2024

Průzkum Institutu H21 označil za výherce voleb ANO se čtyřprocentním náskokem před koalicí SPOLU. Jak by ale vypadaly volby do europarlamentu, kdyby mohl každý volit dvěma hlasy? Které strany jsou schopné přilákat i voliče svých konkurentů? A kteří kandidáti mají největší šance přeskočit díky kroužkování své stranické kolegy? Podívejte se na výsledky volební metodou D21.

Přinášíme vám podrobné výsledky reprezentativního průzkumu k eurovolbám, který pro nás realizovala agentura STEM/MARK. Vedle klasické jednohlasé volby stávajícím volebním systémem jsme zjišťovali, jak by volby do Evropského parlamentu dopadly při použití volební metody D21. V ní by mohli voliči hlasovat až pro dvě politická uskupení a zároveň udělit hlasy až třetině kandidátů na nich oproti současným dvěma preferenčním hlasům. Co by to europarlamentu přineslo? Silnější podpory by se dočkaly strany, které oslovují i voliče soupeřů. Naopak okrajovější strany bez překryvu s konkurenty by oslabily. Pojďme si to rozebrat podrobně. 

Reprezentativní průzkum i naše volební hra Druhý hlas pro Evropu nám ukazují, že lidé druhého hlasu s oblibou využívají. Málokdo z nás má totiž názor jen na jednu stranu. Vybrat si druhý subjekt odmítlo v průzkumu jen 21 % respondentů. Zbylé čtyři pětiny věděly, koho dalšího by rádi viděli v europarlamentu. Nejvíce voličů podpořilo druhým hlasem Starosty a osobnosti pro Evropu, kteří svůj výsledek více než zdvojnásobili. Podobně silné podpory druhými hlasy se ale dočkali i Piráti a SPD v koalici s Trikolórou. Voliči kterých stran jim k lepšímu výsledku dopomohli, vám přiblížíme níže v článku.

Sloupce zobrazují procento voličů, kteří by volili danou stranu. Součet hlasů dohromady tvoří 200 % ponížený o procento respondentů, kteří nevybrali žádnou druhou stranu.

Současně s celkově uděleným počtem hlasů by se zvedla i volební klauzule. Aby se do europarlamentu stále dostaly jen strany s více než pěti procenty z celkově odevzdaných hlasů, muselo je v našem průzkumu podpořit alespoň 8,96 % voličů. Za bruselskými branami by tak jen těsně zůstala SOCDEM v koalici s Budoucností. Nutno však podotknout, že takto těsné rozdíly průzkum veřejného mínění s jistotou potvrdit nedokáže (záleží na statistické chybě).

Dvouhlasá volba slouží i jako dobrý indikátor volebního potenciálu pro náš současný volební systém. Kdyby se pro SOCDEM rozhodla podstatná část z voličů, která je vnímá jakou druhou dobrou možnost, měli by sociální demokraté dobrou šanci dostat se do europarlamentu. Potenciál Svobodných nabrat další voliče je o něco nižší. Zelení si naopak v D21 polepšují výrazně: jako druhou volbu je zvažuje skoro každý dvacátý respondent, který nevylučuje účast ve volbách. Mají ovšem velmi malou voličskou základnu. Aby získali mandát, museli by proto přesvědčit v podstatě každého voliče, který je za nějakých okolností zvažuje.

Voliči SPOLU pomáhají Starostům i Pirátům, SPD získává z různých stran

Čí voliči jsou si blízko? To ukazuje graf překryvů. Směr šipek ukazuje, z které strany podpora proudí. Silnější šipky znamenají silnější podporu. Vidíme tak, že ANO čerpá své druhé hlasy zejména od SOCDEM a od koalic Stačilo a SPD a Trikolóra. Voliči nejsilnější opoziční strany svou podporu SPD vracejí, ale mnohem méně. Naopak mezi STAN s Piráty i se SPOLU jsou překryvy vzájemné.

Konkrétní vzájemnou podporu ukazuje tabulka níže. V řádcích jsou zobrazeni voliči stran prvním hlasem, sloupec pak ukazuje, kterým stranám dávali své druhé hlasy. Například tak vidíme, že 47 % voličů SPOLU dalo svůj druhý hlas Starostům. Na oplátku 41 % voličů Starostů podpořilo SPOLU. Voličů SPOLU prvním hlasem je však více, a proto z této výměny benefitovali Starostové výrazně více. 

U malých stran je nutné brát čísla s rezervou. Ve vzorku je voličů velmi malých stran málo, což znamená, že výsledky nejsou reprezentativní. Slouží však jako zajímavý odhad toho, v jakých vodách lze očekávat, že budou strany v posledním týdnu kampaně lovit voliče.

Účastí u voleb si nejsou jisti voliči ANO ani Přísahy

Část stran se nicméně možná zaměří spíše na mobilizaci lidí, kteří si svou účastí u voleb nejsou úplně jistí. Slabší pozici má v tomto ohledu hnutí ANO, Přísaha a Motoristé a Zelení. Jejich voliči zvažují, jestli k volbám vůbec dorazit. Evropské volby si naopak nechtějí nechat ujít voliči SPOLU a Svobodných. Svou účastí jsou si častěji jistí lidé nad 60 let. Mladí lidé se k volbám chystají v menších počtech, ačkoliv k evropským volbám chodí ve větším poměrovém zastoupení než k jiným volbám.

Náš průzkum se také pokusil zjistit, jaké osobnosti by lidé volili, a jak by se to změnilo, kdyby se počet jejich preferenčních hlasů zvedl na deset. S výsledky kandidátů by to pohnulo jen málo, lidé by však možnost udělování vícera preferenčních hlasů ocenili. Při omezení na dva tak, jak je to v současném systému, by lidé v průměru kroužkovali necelého jednoho kandidáta. Když se limit navýší, dávali respondenti průměrně asi čtyři preferenční hlasy. V obou případech platí, že až na několik výjimek jsou nejúspěšnější lidé v čelech kandidátky. Koho by lidé vykroužkovali, si můžete prohlédnout v tabulkách níže.

Výzkumu realizovaného agenturou STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování se zúčastnilo 1398 osob ve věku 18 a více let. Dotazování probíhalo od 20. do 27. května 2024. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Data byla vážena s ohledem na volební preference v parlamentních volbách 2021. Data o volebních preferencích zahrnují účastníky průzkumu, kteří na otázku, zda se zúčastní voleb, uvedli “Určitě ano” nebo “Spíše ano” (n=1026), a zároveň vybrali svou preferovanou stranu.

Zuzana Haase Formánková

Vedoucí výzkumu voleb
zuzana.formankova@ih21.org
Zobrazit profil

Jakub Jusko

Datový analytik
jakub.jusko@ih21.org
Zobrazit profil

Další aktuality

Naše nejnovější texty nebo videa
Demokracie a svoboda
Důsledky rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Sanchez proti Francii pro členské státy Rady Evropy
Článek se zabývá důsledky rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve věci Sanchez proti Francii, který má ...
Přečíst článek ...
Demokracie a svoboda
Analýza: Posiluje nařízení European Media Freedom Act svobodu a pluralitu médií a jejich redakční nezávislost?
Svobodná a nezávislá média jsou považována za základní kámen demokratických společností, neboť zastávají roli ...
Přečíst článek ...
IH21
Hledáme datového analytika / analytičku
Do našeho týmu věnujícího se volbám a volebním systémům hledáme kolegu/kolegyni, který/která si rozumí s čísly...
Přečíst článek ...