Článek
Volební průzkumy

Poslední průzkum před volbami do sněmovny - září 2021

Publikováno dne:
15.9.2021

Voličské preference s využitím více hlasů: ANO by nezvítězilo pouze při použití dvou plusových a jednoho minusového hlasu, koalice Pirátů a Starostů by nasbírala nejvíce minusových hlasů

ANO se nadále drží na čele voličských preferencí, a kdyby voliči mohli volit dvěma hlasy, jeho pozici by to neohrozilo. Při použití minusového hlasu by však byla nejpreferovanější koalice SPOLU, která by ANO z prvního místa sesadila. Zároveň se ukazuje, že volba druhým hlasem by již tradičně nejvíce pomohla ČSSD. Vyplývá to z analýzy organizace Institute H21, která byla zpracována na základě osobního sběru dat realizovaného výzkumným ústavem STEM v září 2021.

Výsledky pro volbu jedním hlasem

Dle aktuálního průzkumu z počátku horké fáze předvolební kampaně se ukazuje, že v klasické volbě jedním hlasem zůstává nejpreferovanějším subjektem hnutí ANO (27,7 % hlasů), následováno koalicí SPOLU (20,0 % hlasů) a koalicí Pirátů a Starostů (17,9 % hlasů). Trojici nejsilnějších stran pak s odstupem následuje SPD (11,9 %), zatímco dvě levicové strany KSČM (6,8 % hlasů) a ČSSD (6,7 % hlasů) uzavírají šestici subjektů, které by se do Poslanecké sněmovny dostaly, kdyby volili všichni, kdo nevylučují účast ve volbách. Pod hranicí 5 % uzavírací klauzule, by pak zůstaly zbylé subjekty, z nichž nejsilnější se jeví Přísaha (3,6 % hlasů).

Grafika 1: Porovnání současné metody (1 hlasu) s metodou dvou plusových hlasů

⋆ Při dvou udělovaných hlasech dělá součet podílů 200 % snížený o podíl nevyužitých hlasů. ⋆⋆ Kliknutím na položky První hlasy nebo Druhé hlasy můžete jejich jednotlivé výsledky skrýt nebo odkrýt. Najetím myší na počítači či kliknutím v mobilním zařízení na konkrétní sloupec zobrazíte jeho přesné procentuální hodnoty.

Výsledky pro volby využívající více hlasů

Dva kladné hlasy by oproti jednomu zamíchaly s pořadím především u menších stran, přičemž nejvíce by si polepšila ČSSD. Záporné hlasy by nejvíce poškodily koalici Piráti+STAN, ANO a KSČM

Velké strany by při využití dvou hlasů získaly obdobné zvýhodnění a jejich pořadí by se nezměnilo. Znovu by tak zvítězilo ANO (35,1 % hlasů) následováno koalicí SPOLU (29,3 % hlasů) a koalicí Piráti+STAN (25,9 % hlasů). Z volby dvěma hlasy by však nejvíce těžila ČSSD (19,8 % hlasů), která by tak přeskočila SPD, zatímco z úspěšných stran by nejméně druhých hlasů získala KSČM (celkově 10,8 % hlasů), která by se tak těsně propadla až za Přísahu (11,7 % hlasů) a spolu s Trikolórou Svobodnými Soukromníky (9,1 % hlasů) a Zelenými (8,8 % hlasů) by tvořily zbylé, potenciálně relevantní strany.

Druhé hlasy by totiž nijak nepomohly Volnému bloku, jehož možnosti oslovit širší voličskou základnu se proto zdají být významně omezené. Jak k volbě dvěma hlasy dodává Karel Janeček, zakladatel Institute H21: „Použití dvou plusových hlasů přináší zásadní teoretické i praktické změny oproti jednohlasové volbě. Další, již však menší, vylepšení přináší použití minusového hlasu se třetím plusovým.

Grafika 2: Metoda 2 plusových a 1 minusového hlasu

⋆ Při dvou udělovaných hlasech dělá součet podílů 200 % snížený o podíl nevyužitých hlasů. ⋆⋆ Kliknutím na položky můžete jejich jednotlivé výsledky skrýt nebo odkrýt. Najetím myší na počítači či kliknutím v mobilním zařízení na konkrétní sloupec zobrazíte jeho přesné procentuální hodnoty.

Kdyby voliči měli ke dvěma plusovým hlasům k dispozici i jeden minusový hlas a mohli tak vyjádřit své antipatie, došlo by k výrazným změnám ve výsledném pořadí stran. Volby by v tomto případě vyhrála koalice SPOLU (21,0 % hlasů), která by z celkového podílu prvních a druhých hlasů (29,3 % hlasů) ztratila 8,3 % za minusové hlasy. Nejvíce minusovanými stranami by byly koalice Piráti+STAN (-25,3% hlasů) a ANO (-16,4 % hlasů). Pro KSČM by 11,8 % záporných hlasů znamenalo dokonce negativní čistý zisk -1,0 % hlasů. Největší propad by však zaznamenala koalice Piráti+STAN, kteří by skončili osmí na čistém zisku pouhých 2,4 % hlasů.

Překryvy hlasů

Tři voličské tábory?

Systém více hlasů umožňuje pozorovat sympatie voličů i k jiným než nejvíce preferovaným stranám. Jak tvrdí analytik Jan Oreský:  „Volební metoda více hlasů prozrazuje mnoho dodatečných informací o preferencích voličů. Překryvy hlasů mohou naznačovat, koho by si voliči dané strany nejvíce přáli jako spojence do případné vládní koalice.” Z průzkumu vyplývá, že můžeme pozorovat jakési tři voličské tábory. První dva tábory jsou propojeny hnutím ANO. To je druhými hlasy podporováno jak voliči ČSSD (18,6 % druhých hlasů), tak voliči KSČM (16,3 % druhých hlasů), přičemž voliči ANO podporu ČSSD vrací (29,0 % druhých hlasů).

Voliči ANO dále podporují druhými hlasy SPD (14,8 % druhých hlasů) a Přísahu (13,6 % druhých hlasů) a zatímco voliči SPD tuto podporu ANO opětují (18,4 % druhých hlasů), voliči Přísahy jsou preferenčně více rozkročení, kdy více než ANO (13,0 % druhých hlasů), podporují jak TSS (21,7 % druhých hlasů), tak i SPD, koalici Piráti+STAN a Zelené (po 17,4 % druhých hlasů).

Poslední voličský segment je patrný u potenciálních voličů dvou opozičních koaličních subjektů, které nejvíce druhých preferencí (30,7 %, resp. 31,5 % hlasů) směřují sobě navzájem.

Obecně pak k sobě mají nejblíže právě dvě hlavní opoziční koalice, ale také ČSSD s KSČM, ČSSD s ANO a Přísaha s Trikolórou Svobodnými Soukromníky.

Grafika 3: Mapa politických stran

* Čím větší je kroužek strany, tím více získala hlasů ve volbách jedním hlasem. Čím více plusových hlasů dali oficiální voliči strany jiné straně v metodě dvou plusových hlasů, tím blíže si jsou v grafu. Čím širší je modrá šipka od strany k jiné straně, tím více oficiálních voličů dalo jiné straně plusový hlas. Ponechány jsou jen silnější pozitivní vztahy (nad 10 % voličů). V grafu nejsou zahrnuti Zelení, TSS, Volný blok a další menší uskupení, protože jim hlas udělilo jen velmi málo respondentů.

Největší antagonismus panuje mezi podporovateli ANO a obou hlavních opozičních koalic. Všichni proti koalici Piráti+STAN

Díky využití minusového hlasu lze pozorovat voličské antipatie. Podporovatelé hnutí ANO takto nejvíce penalizují koalici Piráti+STAN, která obdržela minusový hlas od 38,1 % voličů současné nejsilnější politické strany a dále koalici SPOLU, jež si vysloužila minusový hlas od 17,0 % voličů ANO. Podporovatelé obou těchto koalic tuto nelibost opětují, kdy hnutí ANO je hlavním recipientem jejich minusových hlasů, kterých od koalice Piráti+STAN získává 29,8 % a od koalice SPOLU 24,4 %, přičemž je jen těsně následováno KSČM, která takto získává přes 20 % minusových hlasů od obou koaličních uskupení. KSČM má pak k oběma koalicím obdobně negativní vztah, kdy minusové hlasy uděluje koalici Piráti+STAN (27,9 %) a koalici SPOLU (20,9 %).

Obecně pak lze říct, že minusové hlasy nejhůře dopadly na koalici Piráti+STAN, která relativně rovnoměrně a ve velké míře (od 27,9 % podporovatelů KSČM až po 39,5 % podporovatelů ČSSD) sbírala minusové hlasy téměř od všech stran s výjimkou koalice SPOLU a Zelených. Srovnatelně rozprostřená nevraživost napříč stranami panovala vůči ANO, avšak ve srovnání s koalicí Piráti+STAN se jednalo o nižší hodnoty.

Rozpolcenost voličů ČSSD a SPD

Po odečtení minusových hlasů od celkových zisků získáváme výsledky, které logicky kopírují udělování druhých preferencí. To znamená, že minusové hlasy jdou většinou stranám, které u voličů konkrétních stran nejsou nijak zvlášť preferované. Můžeme ale pozorovat dvě zajímavé výjimky (pakliže nepočítáme případ hnutí Přísaha, který je charakterizován velmi malým počtem hlasů). První z nich jsou podporovatelé ČSSD, kteří na jednu stranu nejvíce podporují hnutí ANO (18,6 % druhých hlasů), ale zároveň mu udělují celou pětinu (20,9 %) svých minusových hlasů, takže podpora ANO je spíše negativní. Obdobná vnitřní rozpolcenost je charakteristická pro voliče SPD, kteří sice významně podporují ANO (18,9 % druhých hlasů), avšak v obdobné míře (17,1 %) této straně udělují minusové hlasy. Vydefinování vztahu k hnutí ANO proto může být do budoucna pro obě strany významnou výzvou.

Struktura hlasů

Voliči by se svých více hlasů nezdráhali využívat

Plných 70,4 % potenciálních voličů by využilo oba dva plusové a zároveň i minusový hlas. Čtvrtina (25,7 %) dotazovaných by pak využila pouze jeden hlas, tak jako doposud. Zbylí voliči (3,9 %) by volili oběma plusovými hlasy, přičemž by nevyužili minusového hlasu. Tři čtvrtiny voličů by tak využilo inovace využití více hlasů, kterou D21 - Janečkova metoda nabízí.

Grafika 4: Struktura hlasů v metodě 2 plusových a 1 minusového hlasu

Kam se zařazují voliči stran na politickém spektru?

Předvolební strategie stran pro sněmovní volby v roce 2021 vedly k vytvoření nových koaličních subjektů, jejichž voliči se identifikují směrem doprava, to znamená jasně pravicově (v případě koalice SPOLU) či alespoň jako pravý střed (koalice Piráti+STAN). To může souviset i s ochotou voličů těchto subjektů přenášet své druhé preference právě mezi těmito subjekty.

Voliči tradičnějších stran jako ČSSD (levý střed) nebo KSČM (levice) se na pravo-levé škále politického spektra identifikují více méně v souladu s obecným očekáváním. Zajímavý je pak sebezařazení voličů hnutí ANO a SPD, kteří jsou podobně roztříštěni napříč politickým spektrem. Ačkoli se čeští voliči identifikují s mírným příklonem k pravému středu, je zajímavé, že uskupení s příklonem spíše pravicových voličů (tzn. SPOLU, Piráti+STAN, TSS) nejsou schopny výrazněji oslovovat voliče stran s roztříštěnou podporou (tj. ANO, SPD), s výjimkou potenciální výměny hlasů mezi SPD a TSS.

Voliči ANO znovu nejspokojenější s vývojem situace v ČR

Hodnocení vývoje situace v ČR je podle zářijového průzkumu indiferentní až spíše negativní. Pouhých 26,9 % potenciálních voličů si myslí, že situace v ČR se vyvíjí správným směrem. Nutno dodat, že nejoptimističtější jsou v tomto smyslu voliči ANO (42,3 %). Naopak nejkritičtější jsou voliči KSČM (52,3 %), SPD (49,3 %), kteří mají pocit, že se situace v ČR vyvíjí nesprávným směrem. U podporovatelů ostatních stran se dá říci, že většinou neshledávají, že by se situace vyvíjela správným směrem.

Největší zájem o politiku u podporovatelů KSČM

Nejvyšší zájem o politiku deklarují potenciální voliči KSČM a voliči koalice SPOLU. Zatímco zájem prve jmenovaných je intenzivnější, voliči SPOLU se zajímají v širší míře. Největší nezájem o politiku je pak z pomezí relevantních stran patrný u voličů ČSSD a koalice Piráti+STAN. Celkově se dá konstatovat, že potenciální český volič se o politiku do nějaké míry zajímá, jelikož zájem o politiku hodnotila jako “střední” téměř polovina voličů (47,7 %).

Výzkum realizoval neziskový ústav STEM ve dnech 2. 9. – 13. 9. 2021 na reprezentativním souboru 1008 respondentů – obyvatel ČR starších 18 let. Data byla získávána metodami CAPI (Computer-assisted personal interviewing) a PAPI (Paper and pencil interviewing). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentních bodů u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentních bodů. Výše uvedené platí pro volbu jedním hlasem. Výsledné procentuální zisky stran jsou spočteny za všechny respondenty, kteří nevyloučili svou účast ve volbách a rozhodli se u otázky “Pokud byste (přesto) šel (šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?” uvést preferovanou stranu, což učinilo 636 respondentů.

Ivan Jarabinský

Výzkumník
ivan.jarabinsky@ih21.org
Zobrazit profil

Další aktuality

Naše nejnovější texty nebo videa
Volební průzkumy
Jak by dopadly slovenské prezidentské volby metodou D21?
Kdyby se prezidentské volby na Slovensku konaly minulý týden, do druhého kola by s jasným náskokem postoupili...
Přečíst článek ...
Volební průzkumy
Unikátny prieskum: Korčok prvý, voličov protikanditátov vie ale lepšie osloviť Pellegrini
Ak by sa konali voľby prezidenta Slovenskej republiky minulý týždeň, s jasným náskokom by do druhého kola postúpili Ivan
Přečíst článek ...
Demokracie a svoboda
Analýza: Hodlá WHO mluvit státům do boje s dezinformacemi?
Světová zdravotnická organizace(WHO) v současné době připravuje dokumenty, podle nichž by se členské státy měly řídit...
Přečíst článek ...