.ddown-toggle-text { white-space:normal !important; } Porovnání

Volební průzkum 2021

Voličské preference s využitím více hlasů: ANO by nezvítězilo pouze při použití dvou plusových a jednoho minusového hlasu, koalice Pirátů a Starostů by nasbírala nejvíce minusových hlasů

ANO se nadále drží na čele voličských preferencí, a kdyby voliči mohli volit dvěma hlasy, jeho pozici by to neohrozilo. Při použití minusového hlasu by však byla nejpreferovanější koalice SPOLU, která by ANO z prvního místa sesadila. Zároveň se ukazuje, že volba druhým hlasem by již tradičně nejvíce pomohla ČSSD. Vyplývá to z analýzy organizace Institute H21, která byla zpracována na základě osobního sběru dat realizovaného výzkumným ústavem STEM v září 2021.

Výsledky pro volbu jedním hlasem

Dle aktuálního průzkumu z počátku horké fáze předvolební kampaně se ukazuje, že v klasické volbě jedním hlasem zůstává nejpreferovanějším subjektem hnutí ANO (27,7 % hlasů), následováno koalicí SPOLU (20,0 % hlasů) a koalicí Pirátů a Starostů (17,9 % hlasů). Trojici nejsilnějších stran pak s odstupem následuje SPD (11,9 %), zatímco dvě levicové strany KSČM (6,8 % hlasů) a ČSSD (6,7 % hlasů) uzavírají šestici subjektů, které by se do Poslanecké sněmovny dostaly, kdyby volili všichni, kdo nevylučují účast ve volbách. Pod hranicí 5 % uzavírací klauzule, by pak zůstaly zbylé subjekty, z nichž nejsilnější se jeví Přísaha (3,6 % hlasů).

Grafika 1: Porovnání současné metody (1 hlasu) s metodou dvou plusových hlasů

⋆ Při dvou udělovaných hlasech dělá součet podílů 200 % snížený o podíl nevyužitých hlasů.
⋆⋆ Kliknutím na položky Jeden hlas nebo Dva plusové hlasy můžete jejich jednotlivé výsledky skrýt nebo odkrýt. Najetím myší na počítači či kliknutím v mobilním zařízení na konkrétní sloupec zobrazíte jeho přesné procentuální hodnoty. Označením určité části grafu tuto část zvětšíte; automaticky se pak v pravém horním rohu vytvoří tlačítko pro návrat na původní velikost grafu.

Výsledky pro volby využívající více hlasů

Dva kladné hlasy by oproti jednomu zamíchaly s pořadím především u menších stran, přičemž nejvíce by si polepšila ČSSD. Záporné hlasy by nejvíce poškodily koalici Piráti+STAN, ANO a KSČM 

Velké strany by při využití dvou hlasů získaly obdobné zvýhodnění a jejich pořadí by se nezměnilo. Znovu by tak zvítězilo ANO (35,1 % hlasů) následováno koalicí SPOLU (29,3 % hlasů) a koalicí Piráti+STAN (25,9 % hlasů). Z volby dvěma hlasy by však nejvíce těžila ČSSD (19,8 % hlasů), která by tak přeskočila SPD, zatímco z úspěšných stran by nejméně druhých hlasů získala KSČM (celkově 10,8 % hlasů), která by se tak těsně propadla až za Přísahu (11,7 % hlasů) a spolu s Trikolórou Svobodnými Soukromníky (9,1 % hlasů) a Zelenými (8,8 % hlasů) by tvořily zbylé, potenciálně relevantní strany.

Druhé hlasy by totiž nijak nepomohly Volnému bloku, jehož možnosti oslovit širší voličskou základnu se proto zdají být významně omezené. Jak k volbě dvěma hlasy dodává Karel Janeček, zakladatel Institute H21: „Použití dvou plusových hlasů přináší zásadní teoretické i praktické změny oproti jednohlasové volbě. Další, již však menší, vylepšení přináší použití minusového hlasu se třetím plusovým.“ 

Grafika 2: Porovnání současné metody (1 hlasu) s metodou 2 plusových a 1 minusového hlasu

⋆ Při dvou udělovaných hlasech dělá součet podílů 200 % snížený o podíl nevyužitých hlasů.
⋆⋆ Kliknutím na položky můžete jejich jednotlivé výsledky skrýt nebo odkrýt. Najetím myší na počítači či kliknutím v mobilním zařízení na konkrétní sloupec zobrazíte jeho přesné procentuální hodnoty. Označením určité části grafu tuto část zvětšíte; automaticky se pak v pravém horním rohu vytvoří tlačítko pro návrat na původní velikost grafu.

Kdyby voliči měli ke dvěma plusovým hlasům k dispozici i jeden minusový hlas a mohli tak vyjádřit své antipatie, došlo by k výrazným změnám ve výsledném pořadí stran. Volby by v tomto případě vyhrála koalice SPOLU (21,0 % hlasů), která by z celkového podílu prvních a druhých hlasů (29,3 % hlasů) ztratila 8,3 % za minusové hlasy. Nejvíce minusovanými stranami by byly koalice Piráti+STAN (-25,3% hlasů) a ANO (-16,4 % hlasů). Pro KSČM by 11,8 % záporných hlasů znamenalo dokonce negativní čistý zisk -1,0 % hlasů. Největší propad by však zaznamenala koalice Piráti+STAN, kteří by skončili osmí na čistém zisku pouhých 2,4 % hlasů.

Překryvy hlasů

Tři voličské tábory?

Systém více hlasů umožňuje pozorovat sympatie voličů i k jiným než nejvíce preferovaným stranám. Jak tvrdí analytik Jan Oreský:  „Volební metoda více hlasů prozrazuje mnoho dodatečných informací o preferencích voličů. Překryvy hlasů mohou naznačovat, koho by si voliči dané strany nejvíce přáli jako spojence do případné vládní koalice.” Z průzkumu vyplývá, že můžeme pozorovat jakési tři voličské tábory. První dva tábory jsou propojeny hnutím ANO. To je druhými hlasy podporováno jak voliči ČSSD (18,6 % druhých hlasů), tak voliči KSČM (16,3 % druhých hlasů), přičemž voliči ANO podporu ČSSD vrací (29,0 % druhých hlasů).

Voliči ANO dále podporují druhými hlasy SPD (14,8 % druhých hlasů) a Přísahu (13,6 % druhých hlasů) a zatímco voliči SPD tuto podporu ANO opětují (18,4 % druhých hlasů), voliči Přísahy jsou preferenčně více rozkročení, kdy více než ANO (13,0 % druhých hlasů), podporují jak TSS (21,7 % druhých hlasů), tak i SPD, koalici Piráti+STAN a Zelené (po 17,4 % druhých hlasů).

Poslední voličský segment je patrný u potenciálních voličů dvou opozičních koaličních subjektů, které nejvíce druhých preferencí (30,7 %, resp. 31,5 % hlasů) směřují sobě navzájem.

Obecně pak k sobě mají nejblíže právě dvě hlavní opoziční koalice, ale také ČSSD s KSČM, ČSSD s ANO a Přísaha s Trikolórou Svobodnými Soukromníky.

Grafika 3: Mapa politických stran

* Čím větší je kroužek strany, tím více získala hlasů ve volbách jedním hlasem. Čím více plusových hlasů dali oficiální voliči strany jiné straně v metodě dvou plusových hlasů, tím blíže si jsou v grafu. Čím širší je modrá šipka od strany k jiné straně, tím více oficiálních voličů dalo jiné straně plusový hlas. Ponechány jsou jen silnější pozitivní vztahy (nad 10 % voličů). V grafu nejsou zahrnuti Zelení, TSS, Volný blok a další menší uskupení, protože jim hlas udělilo jen velmi málo respondentů.

Největší antagonismus panuje mezi podporovateli ANO a obou hlavních opozičních koalic. Všichni proti koalici Piráti+STAN

Díky využití minusového hlasu lze pozorovat voličské antipatie. Podporovatelé hnutí ANO takto nejvíce penalizují koalici Piráti+STAN, která obdržela minusový hlas od 38,1 % voličů současné nejsilnější politické strany a dále koalici SPOLU, jež si vysloužila minusový hlas od 17,0 % voličů ANO. Podporovatelé obou těchto koalic tuto nelibost opětují, kdy hnutí ANO je hlavním recipientem jejich minusových hlasů, kterých od koalice Piráti+STAN získává 29,8 % a od koalice SPOLU 24,4 %, přičemž je jen těsně následováno KSČM, která takto získává přes 20 % minusových hlasů od obou koaličních uskupení. KSČM má pak k oběma koalicím obdobně negativní vztah, kdy minusové hlasy uděluje koalici Piráti+STAN (27,9 %) a koalici SPOLU (20,9 %).

Obecně pak lze říct, že minusové hlasy nejhůře dopadly na koalici Piráti+STAN, která relativně rovnoměrně a ve velké míře (od 27,9 % podporovatelů KSČM až po 39,5 % podporovatelů ČSSD) sbírala minusové hlasy téměř od všech stran s výjimkou koalice SPOLU a Zelených. Srovnatelně rozprostřená nevraživost napříč stranami panovala vůči ANO, avšak ve srovnání s koalicí Piráti+STAN se jednalo o nižší hodnoty.

Rozpolcenost voličů ČSSD a SPD

Po odečtení minusových hlasů od celkových zisků získáváme výsledky, které logicky kopírují udělování druhých preferencí. To znamená, že minusové hlasy jdou většinou stranám, které u voličů konkrétních stran nejsou nijak zvlášť preferované. Můžeme ale pozorovat dvě zajímavé výjimky (pakliže nepočítáme případ hnutí Přísaha, který je charakterizován velmi malým počtem hlasů). První z nich jsou podporovatelé ČSSD, kteří na jednu stranu nejvíce podporují hnutí ANO (18,6 % druhých hlasů), ale zároveň mu udělují celou pětinu (20,9 %) svých minusových hlasů, takže podpora ANO je spíše negativní. Obdobná vnitřní rozpolcenost je charakteristická pro voliče SPD, kteří sice významně podporují ANO (18,9 % druhých hlasů), avšak v obdobné míře (17,1 %) této straně udělují minusové hlasy. Vydefinování vztahu k hnutí ANO proto může být do budoucna pro obě strany významnou výzvou.

Struktura hlasů

Voliči by se svých více hlasů nezdráhali využívat

Plných 70,4 % potenciálních voličů by využilo oba dva plusové a zároveň i minusový hlas. Čtvrtina (25,7 %) dotazovaných by pak využila pouze jeden hlas, tak jako doposud. Zbylí voliči (3,9 %) by volili oběma plusovými hlasy, přičemž by nevyužili minusového hlasu. Tři čtvrtiny voličů by tak využilo inovace využití více hlasů, kterou D21 - Janečkova metoda nabízí.

Grafika 4: Struktura hlasů v metodě 2 plusových a 1 minusového hlasu

Kam se zařazují voliči stran na politickém spektru?

Předvolební strategie stran pro sněmovní volby v roce 2021 vedly k vytvoření nových koaličních subjektů, jejichž voliči se identifikují směrem doprava, to znamená jasně pravicově (v případě koalice SPOLU) či alespoň jako pravý střed (koalice Piráti+STAN). To může souviset i s ochotou voličů těchto subjektů přenášet své druhé preference právě mezi těmito subjekty. 

Voliči tradičnějších stran jako ČSSD (levý střed) nebo KSČM (levice) se na pravo-levé škále politického spektra identifikují více méně v souladu s obecným očekáváním. Zajímavý je pak sebezařazení voličů hnutí ANO a SPD, kteří jsou podobně roztříštěni napříč politickým spektrem. Ačkoli se čeští voliči identifikují s mírným příklonem k pravému středu, je zajímavé, že uskupení s příklonem spíše pravicových voličů (tzn. SPOLU, Piráti+STAN, TSS) nejsou schopny výrazněji oslovovat voliče stran s roztříštěnou podporou (tj. ANO, SPD), s výjimkou potenciální výměny hlasů mezi SPD a TSS.


Jasná levice

spíše nalevo

Střed

Spíše napravo

Jasná pravice

ANO

2,8 %
17 %
55,7 %
20,5 %
4 %

ČSSD

7 %
34,9 %
53,5 %
2,3 %
2,3 %

KSČM

34,9 %
39,5 %
16,3 %
7 %
2,3 %

Zelení

11,1 %
0 %
44,4 %
44,4 %
0 %

SPD

5,3 %
21,1 %
42,1 %
23,7 %
7,9 %

SPOLU

0 %
3,9 %
30,5 %
42,2 %
23,4 %

Piráti+STAN

3,5 %
7 %
57,9 %
28,9 %
2,6 %

TSS

0 %
7,7 %
61,5 %
23,1 %
7,7 %

Přísaha

0 %
26,1 %
69,6 %
4,3 %
0 %

Celkem

5,3 %
15,5 %
47,1 %
24 %
8 %

Voliči ANO znovu nejspokojenější s vývojem situace v ČR

Hodnocení vývoje situace v ČR je podle zářijového průzkumu indiferentní až spíše negativní. Pouhých 26,9 % potenciálních voličů si myslí, že situace v ČR se vyvíjí správným směrem. Nutno dodat, že nejoptimističtější jsou v tomto smyslu voliči ANO (42,3 %). Naopak nejkritičtější jsou voliči KSČM (52,3 %), SPD (49,3 %), kteří mají pocit, že se situace v ČR vyvíjí nesprávným směrem. U podporovatelů ostatních stran se dá říci, že většinou neshledávají, že by se situace vyvíjela správným směrem.


Vyvíjí se správným směrem

Vyvíjí se nesprávným směrem

Nesměřuje nikam

ANO

42,3 %

22,9 %

34,9 %

ČSSD

23,8 %

23,8 %

52,4 %

KSČM

11,4 %

52,3 %

36,4 %

Zelení

20 %

50 %

30 %

SPD

25,3 %

49,3 %

25,3 %

SPOLU

21,9 %

39,1 %

39,1 %

Piráti+STAN

23,9 %

34,5 %

41,6 %

TSS

30,8 %

53,8 %

15,4 %

Přísaha

8,3 %

33,3 %

58,3 %

Celkem

26,9 %

35,7 %

37,4 %

Největší zájem o politiku u podporovatelů KSČM

Nejvyšší zájem o politiku deklarují potenciální voliči KSČM a voliči koalice SPOLU. Zatímco zájem prve jmenovaných je intenzivnější, voliči SPOLU se zajímají v širší míře. Největší nezájem o politiku je pak z pomezí relevantních stran patrný u voličů ČSSD a koalice Piráti+STAN. Celkově se dá konstatovat, že potenciální český volič se o politiku do nějaké míry zajímá, jelikož zájem o politiku hodnotila jako “střední” téměř polovina voličů (47,7 %).



Velmi mnoho

Středně

Moc ne

Vůbec ne

ANO

5,1 %
53,1 %
33,1 %
8,6 %

ČSSD

4,8 %
35,7 %
47,6 %
11,9 %

KSČM

18,6 %
37,2 %
34,9 %
9,3 %

Zelení

11,1 %
33,3 %
33,3 %
22,2 %

SPD

5,3 %
54,7 %
34,7 %
5,3 %

SPOLU

11 %
52,8 %
29,9 %
6,3 %

Piráti+STAN

6,1 %
38,6 %
39,5 %
15,8 %

TSS

0 %
30,8 %
53,8 %
15,4 %

Přísaha

8,3 %
54,2 %
33,3 %
4,2 %

Celkem

7,9 %
47,7 %
35,1 %
9,3 %

Výzkum realizoval neziskový ústav STEM ve dnech 2. 9. – 13. 9. 2021 na reprezentativním souboru 1008 respondentů – obyvatel ČR starších 18 let. Data byla získávána metodami CAPI (Computer-assisted personal interviewing) a PAPI (Paper and pencil interviewing). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentních bodů u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentních bodů. Výše uvedené platí pro volbu jedním hlasem. Výsledné procentuální zisky stran jsou spočteny za všechny respondenty, kteří nevyloučili svou účast ve volbách a rozhodli se u otázky “Pokud byste (přesto) šel (šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?” uvést preferovanou stranu, což učinilo 636 respondentů.

Ivan Jarabinský

Výzkumné oddělení
ivan.jarabinsky@ih21.org

Přečtěte si více:
Průzkum z dubna 2021
Průzkumy a analýzy
Blog: Bude se Janečkovou metodou volit do Senátu
Příběh metody - jak to všechno začalo?