Aktuality
Demokracie a svoboda

Jak se během let 2015-2022 změnila míra svobody projevu v demokratickém světě?

Publikováno dne:
21.12.2023

V rámci projektu Future of Free Speech („Budoucnost svobody projevu“), který je výsledkem spolupráce globálního think tanku JUSTITIA a Vanderbilt University, byla zpracována mezinárodní studie mapující legislativní i exekutivní akty ovlivňující svobodu projevu v letech 2015-2022 v celkem 22 demokratických státech. Tato studie nese název The Free Speech Recession Hits Home: Mapping Laws and Regulations Affecting Free Speech in 22 Open Democracies („Recese svobody projevu dopadá na domácí prostředí: Mapování zákonů a nařízení ovlivňujících svobodu projevu ve 22 demokratických státech“), přičemž studie je veřejně přístupná na výše uvedeném odkazu a její výsledky již byly publikovány také v periodiku Foreign Policy.

Studii zároveň doprovází interaktivní mapa, která po kliknutí na některý ze států zahrnutých do studie zobrazí stručný přehled zásadních změn ve sledovaném období.

Z této mezinárodní studie, na jejímž zpracování se za Českou republiku podílel Institut H21, pak podle tiskové zprávy autorů vyplývají následující zjištění a doporučení:

Klíčová zjištění:
  1. Legislativní opatření: Většina (78 %) popsaných případů ukazuje na zpřísnění omezení svobody projevu, přičemž 57 % z nich vyplývá z legislativních opatření.
  2. Globální trendy: S výjimkou roku 2015 byla v každém roce zaznamenána řada případů směřujících k omezení svobody projevu, přičemž v roce 2022 došlo ke znatelnému nárůstu těchto snah.
  3. Důvody omezení: Nejčastěji uváděnými důvody pro omezení projevu byly národní bezpečnost, vnitřní (společenská) soudržnost a zajištění veřejného pořádku.
  4. Trendy v oblasti ochrany svobody projevu: Na pozadí znepokojivých restriktivních opatření zpráva zjistila také některé pozitivní trendy v legislativě zaměřené na posílení ochrany svobody tisku (22 %), práva na protest (12 %) a ochranu demokracie (12 %).
Doporučení:
  1. Zákony proti nenávistným projevům: Studie doporučuje demokratickým zemím, aby opět posoudily užitečnost zákonů zaměřených proti nenávistným projevům, a nabádá k tomu, aby omezení byla v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv, a klade důraz na nerestriktivní metody, jako je vzdělávání a tzv. protiprojevy (v orig. „counterspeech“, tj. uvádění věcí na pravou míru či poskytování protiargumentů – pozn. překl.), přičemž doporučuje, aby nenávistné projevy byly zakázány pouze v případech, pokud je provází úmysl způsobit bezprostřední újmu.
  2. Povinnosti online platforem: Autoři studie rovněž vyzývají k úzké definici "nezákonného obsahu" v rámci povinností zprostředkovatelů internetových služeb, aby se zabránilo nadměrné cenzuře, a odmítá regulační pravomoci politických orgánů, jako je např. Evropská komise.
  3. Zákony na ochranu soukromí: Zákony na ochranu soukromí, jako je právo být zapomenut, by měly být aplikovány spíše restriktivně, aby se zachovala transparentnost a zabránilo se neoprávněnému odstraňování legitimního obsahu.
  4. SLAPP a zákony o pomluvě: Studie doporučuje přijetí opatření, která mají zabránit strategickým žalobám proti účasti veřejnosti (pozn. překl.: SLAPP = Strategic Lawsuit Against Public Participation, jedná se o situaci, v níž je soudní spor nebo jeho hrozba zneužíván k zastrašení oponentů anebo k potlačení společenské participace a svobodného vyjadřování názorů), a dále vyzývá ke zrušení trestněprávního postihu pomluvy s důrazem na poskytování právní pomoci při kritice ve veřejném zájmu.
  5. Regulace dezinformací: Studie prosazuje jasně definované a spíše omezené pravomoci k regulaci dezinformací, aby se limitovalo riziko spočívající v tom, že se vlády stanou arbitry pravdy, a klade důraz na využívání nerestriktivních nástrojů, jako je mediální gramotnost a zvyšování důvěry v instituce.
  6. Krizová opatření: Vlády by měly zrušit mimořádná opatření přijatá během pandemie COVID-19 a poučit se z minulých chyb, aby se v případě budoucích krizových situací budoucnu vyhnuly příliš rozsáhlým a drakonickým opatřením.
  7. Akademická svoboda: Studie zdůrazňuje význam zachování akademické svobody a svobodného bádání na univerzitách a varuje před vládními zásahy do projevů na univerzitní půdě.
(Modrá = vymáhání práva a zásahy veřejné moci, oranžová = legislativní změny, šedá = jiné než legislativní změny.)

Jak je patrné z výše uvedeného grafu (str. 215 studie), tak Česká republika ve srovnání s dalšími evropskými státy zaznamenala relativně silný trend směřující spíše k restriktivním opatřením. Na druhou stranu, při bližším pohledu na text studie se (zejména v oblasti legislativy) nejedná o změny radikální či přímo revoluční, neboť jde spíše o soubor na sobě nezávislých legislativních opatření rozšiřujících anebo nějakým způsobem zpřísňujících postih projevů, které by patrně vyvolaly pozornost orgánů činných v trestním řízení i dříve (anebo by mohly vést min. k soukromoprávnímu sporu), jako je např. zpřísnění postihu schvalování teroristických trestných činů či rozšíření trestněprávního postihu i na samotnou výrobu a distribuci extremistických materiálů (doposud bylo postihováno pouze veřejné projevování sympatií k hnutím směřujícím k potlačení práv a svobod člověka anebo členství v nich).

Minimálně pozdvižené obočí si však v demokratickém právním státě zaslouží přístup orgánů veřejné moci k blokaci vybraných webů v reakci na vpád Ruské federace na Ukrajinu (přičemž tento akt agrese nepochybně představuje flagrantní porušení mezinárodního práva), k níž ale v daném okamžiku nebyl dán zákonný základ a bylo tak učiněno na základě zaslání dopisu obsahujícího pokyn k jejich zablokování – tento postup orgánů veřejné moci je aktuálně předmětem přezkumu v řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem, přičemž tuto ústavní stížnost podaly společně Institut H21 a Otevřená společnost. Zde je zároveň namístě připomenout, že cílem obou organizací není obhajovat weby šířící propagandu Ruské federace a jiné dezinformace, ale spíše nastavit jasná pravidla pro stát v krizových situacích, a především zabránit situacím, kdy stát nerespektuje vlastní zákonná pravidla a zcela svévolným způsobem zasahuje do svobody projevu a práva občanů na informace.

Závěrem je vhodné zmínit, že ačkoliv se situace v České republice nejeví jako zcela kritická, tak je důležité s přiměřenou ostražitostí sledovat možná ohrožení svobody projevu a vždy pečlivě vážit, zda je přijetí případných restriktivních opatření skutečně nezbytné, a pokud ano, tak tato opatření konstruovat s respektem k základním právům a svobodám tak, aby zasahovala do práv jednotlivců jen ve zcela nezbytné míře, přičemž tato opatření musí vždy podléhat soudnímu přezkumu. Přednostně by však měla být při snaze omezit nenávistné projevy a dezinformace využívána zejména opatření nerestriktivní, jako je posilování mediální gramotnosti a snahy o kultivaci veřejné diskuse, abychom v zájmu boje proti nenávistným projevům a dezinformacím mimoděk neobětovali také svobodu projevu jakožto jednu ze základních hodnot demokratického právního státu.

Svoboda projevu byla v historii lidstva opakovaně rozvíjena a posilována, jen aby byla následně potlačována, a pak jen velmi těžce získávána zpět, což již dříve velmi zdařile popsal jeden ze spoluautorů studie Jacob Mchangama ve své knize věnované historii svobody projevu. Záleží přitom pouze na nás, zda její současnou úroveň uhájíme a zachováme ji pro další generace i během současných překotných společenských a technologických změn, a to i v období krizí jako je pandemie či zhoršená bezpečnostní situace ve světě. Získat zpět dříve ztracená práva a svobody je totiž vždy nepoměrně těžší, než se jich vzdát anebo je podstatně omezit.

Na tomto odkaze je možné stáhnout český překlad části studie věnované České republice.

Originální znění studie je pak k dispozici pod následujícím odkazem: https://futurefreespeech.org/wp-content/uploads/2023/12/Report_The-Free-Speech-Recession-Hits-Home_30112023.pdf.

Petr Ráliš

Výzkumník a právní konzultant
petr.ralis@ih21.org
Zobrazit profil

Další aktuality

Naše nejnovější texty nebo videa
Demokracie a svoboda
Analýza: Hodlá WHO mluvit státům do boje s dezinformacemi?
Světová zdravotnická organizace(WHO) v současné době připravuje dokumenty, podle nichž by se členské státy měly řídit...
Přečíst článek ...
Volební metody
Jaké klíčové volby čekají svět v roce 2024?
Říká se, že volby jsou největším svátkem demokracie. Pokud tomu tak je, pak bude v roce 2024 opravdu co slavit...
Přečíst článek ...
Demokracie a svoboda
Jak se během let 2015-2022 změnila míra svobody projevu v demokratickém světě?
Představujeme mezinárodní studii, která mapuje legislativní a exekutivní akty ovlivňující svobodu projevu ve 22 státech
Přečíst článek ...