Aktuality
Volební metody

Rozděleni prezidentskou volbou. Proč prezidentské volby nespojují společnost?

Publikováno dne:
11.1.2023

Prezidentská volba představuje jeden z nejvýznamnějších svátků demokracie. Přesto se zdá, že ji provází řada symptomů, které spíše naznačují, že se naše demokracie potýká se závažným problémem. Tím je polarizace, nebo chcete-li rozdělování společnosti. Jsme stále zatvrzelejší ve svých postojích, nenasloucháme si, odsuzujeme odlišné názory, a koho budeme volit, se často bojíme přiznat i svým blízkým. Příčin této stále větší polarizace je velmi mnoho. Od algoritmů distribuujících obsah na sociálních sítích po vyhrocené novinové titulky. Často jsou však na vině vlastní rétorikou sami politici, kteří ji využívají jako nástroj v boji o skupiny voličů. Přispívat k rozdělování může ale i samotný volební systém. Ptáte se jak?

Rozdělená republika

Dvoukolový volební systém napomáhá polarizaci právě samotnou existencí druhého kola. To přijde na řadu tehdy, pokud žádný z kandidátů nezíská v kole prvním více než 50 % hlasů. A to se v krátké historii přímé prezidentské volby ještě nikomu nepodařilo. Do druhého kola pak obvykle postupují názorově velmi protichůdní kandidáti. Což vede k tomu, že se společnost většinou rozdělí na dvě podobně velké skupiny, z nichž jedna nakonec bude z podstaty velmi spokojena s výsledkem volby, zatímco druhá bude značně zklamána po následující pětileté volební období. Jistě, zavděčit se nedá všem, ale nešlo by to přece jen lépe?

Napovědět nám může volební hra Prezident 21, která se konala před prvním kolem minulé prezidentské volby a zúčastnilo se jí více než 325 000 lidí. Na rozdíl od dvoukolového systému, který se v současnosti k volbě prezidenta používá, však Prezident 21 využíval k hlasování D21 – Janečkovu metodu. Kdo v této hře uspěl?

Dnes již víme, že v prezidentských volbách v roce 2018 zvítězil Miloš Zeman, který ve druhém kole porazil Jiřího Drahoše. Přitom platilo, že Miloš Zeman byl právě jedním z politiků, kteří k rozdělování společnosti dlouhodobě značně přispívali. Na rozdíl od ostrých voleb však Miloš Zeman ve hře Prezident 21 úspěch neslavil. A neumístil by se dokonce ani v první trojici. Jak je to možné? Na vině je právě použitý volební systém.

Vícehlasý volební systém

Volební metoda D21 totiž přináší několik zásadních výhod oproti dosud používanému dvoukolovému systému. V první řadě dokáže najít vítěze už v jednom kole, čímž odpadají negativa rozdělování společnosti na dvě poloviny v kole druhém. Zároveň přináší možnost hlasovat pro více kandidátů. Proto ve volební hře Prezident 21 mohli hlasující udělit celkem 3 hlasy, které měly stejnou váhu. 

Pojďme si nyní připomenout, jak dopadly skutečné volby v roce 2018. Miloš Zeman ovládl již první kolo, když získal 38,5 % hlasů. Vzpomeňme však, že první kolo voleb bylo vedeno více méně v duchu otázky „kdo vyzve Zemana v kole druhém“, jelikož průzkumy ukazovaly poměrně stabilní podporu obhajujího kandidáta. Na druhém místě skončil Jiří Drahoš s 26,6 %, na třetím pak Pavel Fischer s 10,5 % a následně Michal Horáček s Markem Hilšerem, kteří oba brali okolo 9 %. 

Zatímco Miloš Zeman držel stabilní podporu svých skalních příznivců, ostatní kandidáti si mezi sebe rozdělili hlasy těch voličů, kteří by si na Hradě představovali změnu. Tito kandidáti si v mnohém byli poměrně podobní, a jak již bylo zmíněno, v prvním kole šlo především o to, kdo se postaví Zemanovi.

Proč tedy Miloš Zeman, který byl favoritem voleb, ve volební hře Prezident 21 nakonec propadl? Může za to právě možnost udělit více hlasů díky volební metodě D21. Cílem této metody je totiž vybrat takového kandidáta, který bude konsenzuální a shodne se na něm co největší část voličů. A takovým kandidátem Miloš Zeman v prezidentských volbách v roce 2018 nebyl. Velmi obratně totiž dokázal oslovit své skalní příznivce, ovšem kromě nich mu příliš dalších občanů věnovat svůj hlas ani nezvažovalo. A to se velmi názorně projevilo právě ve vícehlasé metodě, jakou je D21. 

Nutno podotknout, že hra nepředstavovala reprezentativní vzorek populace, a i pokud by hlasující mohli udělit pouze jeden hlas, vyhrál by v ní Jiří Drahoš. Nicméně i tak Miloš Zeman obsadil s poměrně solidním výsledkem druhé místo. Pokud se však podíváme na výsledky hry, kde mohli hlasující udělit více hlasů, vidíme obrovský propad Miloše Zemana až na 5. místo. Čím je to způsobené?

Pokud by voliči mohli udělovat více hlasů, které mají stejnou váhu, pak by větší šance na úspěch měli ti kandidáti, kteří se snaží oslovit i voliče svých soupeřů. A právě ty, kteří by představovali přijatelnou volbu pro největší část společnosti, by volební metoda D21 favorizovala. Propad Miloše Zemana na 5. místo je způsoben tím, že se mu příliš dobře nedařilo oslovit jiné než své skalní voliče. Což díky tomu, jak je nastavený náš volební systém, v reálných volbách ani nepotřeboval. Naopak lidi, kteří by si na Hradě přáli vidět Jiřího Drahoše, by však jako vítěz neurazil třeba ani Marek Hilšer či Michal Horáček a dali by těmto kandidátům svůj druhý nebo třetí hlas. V součtu hlasů by se tak například Marek Hilšer dostal z pátého až na druhé místo.

Větší spokojenost s výsledky voleb

Dvoukolový volební systém, který se v současnosti používá k výběru prezidenta, bohužel posiluje rozdělování společnosti. Navíc do jisté míry motivuje kandidáty zaměřit se pouze na své voliče a opomenout voliče svých protivníků. Výsledky hry Prezident 21 nám jasně ukázaly, že pokud bychom ve volbách využívali volební systém D21, měl by větší šanci zvítězit kandidát, na kterém by panovala širší společenská shoda. 

Navíc by dal voličům možnost hlasovat podle svého srdce a nevybírat „menší zlo". Současný volební systém nám totiž umožňuje hlasovat pouze pro jednoho kandidáta, a tak jsme často motivováni strachem z toho, že náš hlas propadne, a volíme kandidáta, který nám sice není nejbližší, ale má v průzkumech více šancí vyhrát. Pokud bychom ovšem měli více hlasů, mohli bychom volit upřímně. Věnovat jeden hlas kandidátovi, kterého si opravdu přejeme vidět na Hradě, a další těm, kteří jsou pro nás také přijatelní. Máme tak mnohem větší šanci být s výsledky voleb spokojení.

Závěrem je dlužno podotknout, že pokud by se volby bývaly konaly s využitím volebního systému D21, je vysoce pravděpodobné, že by se Miloš Zeman do jisté míry rovněž přizpůsobil pravidlům hry a vystupoval by jako umírněnější kandidát, jehož motivací by bylo oslovovat širší skupiny voličů než jen své příznivce. A to by bylo koneckonců dalším velkým přínosem. Pokud totiž lépe nastavíme pravidla hry, pak donutíme i politiky, kteří jsou dnes kontroverzní, extrémističtí či populističtí, hrát podle těchto pravidel. 

Na volebním systému záleží!

Michal Tománek

Idea maker a copywriter
michal.tomanek@ih21.org
Zobrazit profil

Další aktuality

Naše nejnovější texty nebo videa
IH21
Incorporating EPR Principles in India’s E-Waste Management
This paper will investigate the role of EPR in India’s e-waste management system.
Přečíst článek ...
Demokracie a svoboda
Tisková zpráva: Vyjádření k usnesení Městského soudu v Praze o žalobě proti Ministerstvu obrany ve věci blokace dezinformačních webů
Zablokování několika dezinformačních webů na začátku ruské agrese na Ukrajině bylo novou, nejasnou situací. Státní ...
Přečíst článek ...
IH21
Hledáme datového analytika/čku do našeho výzkumného týmu
Rozumíš si s čísly a baví Tě jejich analýza? Zajímáš se o volby a různé možnosti, jak zlepšit volební systém?
Přečíst článek ...