Proč je politizace největším nepřítelem rozumu?

Je důležité zdůraznit, že politizací není myšlena běžná politika, ale ideologicky vyhraněný postoj, kdy se každá společenská otázka stává soubojem o všechno a na fakta se příliš nehledí. Když se určité téma zpolitizuje, stane se z něj předmět rozbrojů, u nějž si znesvářené strany jednou provždy rozdělí, kdo bude pro a kdo bude proti. Právě skutečnost, že se téma zpolitizuje a že se rychle rozhodne, kdo bude kopat za kterou stranu, vede k tomu, že lidé nepřemýšlejí kriticky a pouze se snaží porazit předem vytyčeného nepřítele.

‍

Již nejde o poctivé hledání pravdy skrze diskuzi, ale o porážku nepřítele. Toto s sebou samozřejmě nese emoce. Lidé se urážejí a zesměšňují ne proto, aby druhého přesvědčili, ale aby signalizovali loajalitu k vlastní skupině. To dále posiluje rozdělování společnosti, neboť urážky vedou pouze k tomu, že se uražení ještě více radikalizují.

‍

Snažit se porozumět někomu, kdo s námi nesouhlasí, znamená dát se všanc a riskovat, že zjistíme svůj vlastní omyl a opustíme bezpečí svého týmu. Každý z nás má svůj limitovaný úhel pohledu a naše názory se musí o sebe okřesat, abychom zjistili, kde je pravda. Politizace a z ní pramenící společenská polarizace jsou ohromně nepříznivé, pokud chceme okolo sebe kultivovat prostředí, kde lidé nad informacemi přemýšlí svobodně a kriticky. V uzavřených táborech totiž nemůže dost dobře bujet názorový disent.

‍

[1] PINKER, Steven. Enlightenment now: the case for reason, science, humanism, and progress. London: Allen Lane, 2018.