Článek
Demokracie a svoboda

O pití kávy a konfirmačním zkreslení

Publikováno dne:
30.1.2020

Konfirmační zkreslení je pojem, který se ve veřejné diskuzi objevuje čím dál častěji. Mnohdy ale nebývá dostatečně vysvětlen, což může způsobovat nedorozumění. V dnešním postu se podíváme na to, co znamená, co způsobuje a proč bychom o něm měli něco vědět.

Představme si, že vědci vydají fiktivní studii plnou chyb, která tvrdí, že nadměrná konzumace kofeinu zapříčiňuje rakovinu prsu. A teď se zamysleme, která společenská skupina nalezne nejvíce chyb a bude studii nejméně věřit. Budou to ženy, které nepijí kávu? Budou to muži? Asi nikoho nepřekvapí, že nikoliv. Skupina, která ve studii najde nejvíce chyb a bude jí nejméně věřit, budou konzumentky kávy - těm totiž nejvíce záleží na tom, aby výsledky zdiskreditovaly. [1]

Co nám tento příklad říká o kritickém myšlení? V prvé řadě to, že je pracné a lidé musí chtít a mít motivaci svůj kritický aparát mobilizovat. U stolu, kde sedí samí masožrouti, proto diskuze o etice konzumace masa pravděpodobně také neproběhne. V takové situaci to jednoduše nikdo nemá zapotřebí. Na druhou stranu pokud je u stolu vegetarián nebo dokonce vegan, kritická diskuze se rozvine poměrně často.

Výzkumy psychologů totiž ukazují, že místo toho, aby lidé používali svůj rozum za účelem hledání pravdy, spíše ho užívají k tomu, aby se utvrdili ve svých přesvědčeních a hledali argumenty, které podporují to, co si myslet chtějí. Jinými slovy, lidé upřednostňují takové informace, které se ztotožňují s jejich názory. Opačné názory naopak mají tendenci podceňovat či přímo odmítat.

Toto samozřejmě vede k mnoha problémům, zvláště pak v diskuzích s těmi, kteří mají odlišný názor. Do diskuzí chodíme s předsudky, odmítáme názory, které nepodporují ty naše, a nedáváme sami sobě prostor o odlišných názorech skutečně a objektivně přemýšlet. Toto chování je pro lidi přirozené a musíme ho dobře pochopit, abychom s ním mohli dále pracovat.

Největší nebezpečí konfirmačního zkreslení hrozí ve skupině. Rozdělte lidi do týmů, v nichž spolu všichni souhlasí, a konfirmační zkreslení naroste do kolektivního šílenství. Všichni si budou navzájem hledat důvody, proč právě jejich strana má pravdu, a tím jen prohloubí sdílené svazky. Jakmile se někdo začne dívat na argumenty protistrany, bude považován za zrádce a skupiny mají mnoho způsobů, jak jej zpacifikovat. Konfirmační zkreslení proto silně přispívá také ke společenské polarizaci.

[1] Nejedná se přitom o hypotetický případ, tento výzkum dokonce byl reálně proveden. Viz Kunda, Z., Movitated Inference: Self-serving generation and evauation of causal theories., JPSP, 1987, 53, 636-647.

Kolektiv autorů Institutu H21

info@ih21.org
Zobrazit profil

Další aktuality

Naše nejnovější texty nebo videa
Demokracie a svoboda
Důsledky rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Sanchez proti Francii pro členské státy Rady Evropy
Článek se zabývá důsledky rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve věci Sanchez proti Francii, který má ...
Přečíst článek ...
Demokracie a svoboda
Analýza: Posiluje nařízení European Media Freedom Act svobodu a pluralitu médií a jejich redakční nezávislost?
Svobodná a nezávislá média jsou považována za základní kámen demokratických společností, neboť zastávají roli ...
Přečíst článek ...
IH21
Hledáme datového analytika / analytičku
Do našeho týmu věnujícího se volbám a volebním systémům hledáme kolegu/kolegyni, který/která si rozumí s čísly...
Přečíst článek ...