Lepší metoda, přesnější vyjádření názoru. Jak by lidé zacházeli s více hlasy?

Před prezidentskými volbami jsme více než 2000 lidí poprosili, aby odvolili, koho chtějí za prezidenta, šesti volebními metodami. O tom, jak by volební reforma zamíchala s výsledky, se dozvíte více v našem minulém článku.¹ Co nám ale předvolební data říkají o tom, jakým způsobem by lidé volili jinými způsoby, jako je například D21 – Janečkova metoda?

‍

‍

Kdyby mohli lidé udílet až tři plusové hlasy, každému z devíti kandidátů maximálně jeden, v průměru by jich využili 2,13. Kdyby navíc měli možnost jednoho z kandidátů minusovat po udělení alespoň dvou plusových hlasů, každý volič by v průměru udělil 2,18 plusových hlasů a 0,65 minusového hlasu. Jejich rozložení se však liší, jak ukazuje tabulka. U varianty bez minusového hlasu více lidí volilo stejným způsobem jako ve skutečných volbách, tedy jedním hlasem (30,5 %). U varianty s minusem to byla jen pětina lidí. Naznačuje to, že odemčení minusu může být pro část voličů pobídkou udělit více hlasů. V průměru to však působí minimální rozdíl – bezminusová metoda totiž zase voliče motivovala k použití všech plusových hlasů, což udělalo o šest procent lidí více.

‍

Graf níže nám ukazuje, jakým způsobem lidi se svými hlasy nakládali ve schvalovacím hlasování, kde jich mohli rozdat libovolný počet. Ukazuje to, že i když mají voliči neomezeně hlasů, čtyři pětiny z nich si vystačí s maximem tří hlasů. V průměru by jich lidé udělili Ani volební výsledky by se ve schvalovacím hlasování ve srovnání s metodou D21 s plusovými hlasy příliš nelišily, jak jsme ukázali v článku o výsledcích. Jedinými rozdíly by bylo, že někteří velmi slabí kandidáti by mírně posílili a že relativní rozdíly mezi kandidáty by byly menší. Právě snížení rozdílu ve výsledcích je slabinou schvalovacího hlasování ve srovnání s metodou D21. Teoreticky totiž zvyšuje šanci takzvaných “šedých myší” na úspěch ve volbách. Podrobněji si o tom můžete přečíst v našem srovnání metod. 
‍

‍

Babišovi a Baštovi voliči udíleli méně hlasů

Přístup k dalším hlasům se u voličů významně lišil podle toho, kdo byl jejich první volbou, a to ve všech třech zmiňovaných systémech. Například v metodě D21 voliči Andreje Babiše udělili v průměru jen 1,96 hlasu, zatímco u Pavla Fischera to bylo 2,39 hlasu. Následující tabulka ukazuje podíl voličů, kteří vícehlasé metody využívali stejně, jako kdyby volili ve skutečných volbách: udělili tedy jediný hlas.

‍

Voliči Andreje Babiše, Jaroslava Bašty a Josefa Středuly si nejvíce ze všech neuměli vybrat z ostatních kandidátů. Voliči Petra Pavla a Danuše Nerudové si našli další favority pro udělení druhých a třetích hlasů mnohem častěji. Nejvíce však možnost udělit více hlasů využívali příznivci slabších kandidátů jako Pavel Fischer, Marek Hilšer a Tomáš Zima. To je logická volební strategie: vícehlasé metody jim totiž umožňují hlasovat pro své oblíbence, aniž by jejich hlas propadl, protože silný kandidát může být jejich druhou či třetí volbou. Strategického hlasování je v metodě D21 ve srovnání s jednohlasým systémem méně a slabší kandidáti tak jdou do voleb s menší nevýhodou, než je tomu dnes.

‍

‍Když mohou, hlasují lidé víc proti než pro

Jak by se lidé chovali, kdyby ve volební místnosti měli každého kandidáta oznámkovat? Zjistili jsme, že moc dobré vysvědčení by voliči politikům nevystavili. Průměrná známka, kterou udělovali, byla 3-4. Typickou skladbu hlasů voliče ukazuje graf níže: vidíme z něj, že pětek lidé dávali téměř třikrát víc než jedniček. Alespoň jednoho kandidáta ohodnotilo jako výborného přes 80 procent lidí. Alespoň jeden kandidát byl však nepřijatelný pro více než 90 procent českých voličů. Z počtů známek vidíme, že lidé baží po možnosti vyjádřit svou nevoli vůči neoblíbeným kandidátům. To samé plyne i ze způsobu využívání minusových hlasů v metodě D21. Jen 18 procent z těch, kteří minusovat mohli, protože udělili alespoň dva plusové hlasy, si tuto možnost nechalo ujít. Část z nich navíc minusovat chtěla, nevyplnila ale správně hlasovací lístek. O chybování v různých volebních metodách se dočtete v našem článku.

‍

‍

Různé metody pobízejí voliče k různému chování. V D21 – Janečkově metodě lidé používají obvykle několik hlasů pro nejsilněji preferované kandidáty. Ve variantě s minusem pak velká většina voličů využívá možnost hlasovat proti nejneoblíbenějším kandidátům. Ve schvalovacím hlasování část voličů vyjevuje i své slabé preference, což způsobuje menší rozdíly mezi kandidáty; většina z nich se však chová podobně jako v metodě D21. Evaluační hlasování neboli známkování pak lidé používali častěji k negativnímu hodnocení než k ocenění favoritů.

‍

Pro další zajímavosti z našeho průzkumu sledujte naše sociální sítě a webové stránky.

_____
¹ Průzkum realizovala agentura SC&C ve dnech 3.-13. 1. 2023. Výsledky uvedené v odkazovaném průzkumu byly převáženy tak, aby byly srovnatelné s výsledky prezidentských voleb, před nimiž došlo k výraznému posunu preferencí voličů. Pro účely tohoto článku jsou data převážena pouze podle sociodemografické struktury obyvatelstva, a volební výsledky se proto liší. Do výsledků je zahrnut Josef Středula, který z volby odstoupil krátce před prvním kolem. Výsledky volby jedním hlasem (FPTP) v převáženém datasetu užívaném v tomto článku: PP: 26,2 %; AB: 25,7 %; DN: 22,1 %; JB: 7,9 %; PF: 5,8 %;, MH: 4,0 %; JS: 2,5 %; KD: 2,4 %; TZ: 1,9 %.