Aktuality
Demokracie a svoboda

Dezinformace o dezinformacích?

Publikováno dne:
20.7.2023

O dezinformacích se v posledních letech hovoří jako o mimořádně závažném problému, hrozbě pro demokracii, svobodu i civilizaci jako takovou, přičemž při sledování zpráv a veřejné diskuze může divák snadno nabýt dojmu, že současná společnost – a internet a sociální sítě především – čelí zamoření všudypřítomnými dezinformacemi, „fake news“, nepravdivými či minimálně zavádějícími zprávami apod., že volby rutinně probíhají pod vlivem „trollích farem“ a „vlivových operací“, na jejichž základě pak masy dezinformovaných občanů utvářejí budoucnost svých států. „Doba postfaktická“ tak představuje novou etapu dějin, v níž nelze určit, co je pravda a co lež, a v níž existuje nepřeberné množství „alternativních pravd“, přičemž podstatná část populace nemá dle tohoto pojetí šanci dezinformační vlně odolat, neboť nepravdivé zprávy přeskakují z člověka na člověka jako mor, před nímž na individuální úrovni není úniku, a tak je zapotřebí s nimi nekompromisně bojovat všemi prostředky, které mají státy k dispozici.

Je tomu ale opravdu tak? Není možné, že jsme jako společnost sami poněkud „dezinformovaní“ právě při posuzování fenoménu dezinformací, který můžeme vnímat zkresleně?

Tuto otázku si položila autorská trojice Altay, Berriche & Acerbi, která shromáždila a analyzovala řadu studií týkajících se dezinformací, přičemž dospěla k závěru, že dezinformacím a jejich vlivu mnohdy přikládáme podstatně vyšší váhu, než jaká jim náleží, a stejně tak přeceňujeme i jejich rozšířenost a vliv na utváření názorů a jednání lidí. Autoři studie pak na základě svého výzkumu formulovali šestici následujících „dezinformací o dezinformacích“, které ve své práci vyvrací:

1. Dezinformace jsou problémem sociálních sítí

Vědci se zaměřují na sociální média, protože je to metodologicky pohodlné. Nicméně, dezinformace ve standardních médiích a offline sociálních vazbách jsou prozkoumány nedostatečně. Sociální média pouze zviditelňují a umožňují měřit sociální jevy, které byly dříve skryté nebo obtížně pozorovatelné.

2. Internet je zahlcen dezinformacemi

Velká čísla jsou na internetu pravidlem, přičemž problém dezinformací by měl být hodnocen na úrovni celého informačního ekosystému, např. zahrnutím celkové konzumace zpráv.

3. Nepravdy se šíří rychleji než pravda

To, jak jsou dezinformace definovány, ovlivňuje vnímání rozsahu problému a způsoby, jak s nimi bojovat. Dezinformace totiž nemusí být vymezeny jen z hlediska přesnosti (pravdivé vs. nepravdivé), ale také na základě škodlivosti nebo ideologického zabarvení, což vede ke zkreslení výsledků.

4. Lidé věří všemu, co vidí na internetu

Rozšířenost by neměla být zaměňována s vlivem nebo akceptací. Sdílení nebo lajkování neznamená přesvědčení. Digitální stopy neznamenají vždy to, co bychom mohli předpokládat, že znamenají, a často jsou pro jejich plné pochopení zapotřebí podrobné analýzy.

5. Velké množství lidí je dezinformováno

Průzkumy nadhodnocují mylná přesvědčení lidí, jejich víru v konspirační teorie a špatně měří neobvyklé chování. To je způsobeno nejen špatnými postupy při provádění průzkumů, ale také účelovým jednáním některých účastníků průzkumů.

6. Dezinformace mají silný vliv na lidské chování

Lidé většinou konzumují dezinformace, k jejichž přijímání už jsou predisponováni, a jejich přijímání by nemělo být zaměňováno se změnou postoje nebo chování. Kdyby nic jiného, lidé jsou tvrdohlaví a nemění snadno své názory. Ovlivnit chování lidí je nesmírně náročný úkol.

 

Institut H21 děkuje autorům za souhlas s překladem jejich přelomové práce, která je nyní poprvé představena domácímu publiku v českém jazyce, přičemž její překlad je dostupný zde:

Dezinformace o dezinformacích: Koncepční a metodologické výzvy (PDF)

Petr Ráliš

Výzkumník a právní konzultant
petr.ralis@ih21.org
Zobrazit profil

Další aktuality

Naše nejnovější texty nebo videa
Demokracie a svoboda
Důsledky rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Sanchez proti Francii pro členské státy Rady Evropy
Článek se zabývá důsledky rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve věci Sanchez proti Francii, který má ...
Přečíst článek ...
Demokracie a svoboda
Analýza: Posiluje nařízení European Media Freedom Act svobodu a pluralitu médií a jejich redakční nezávislost?
Svobodná a nezávislá média jsou považována za základní kámen demokratických společností, neboť zastávají roli ...
Přečíst článek ...
IH21
Hledáme datového analytika / analytičku
Do našeho týmu věnujícího se volbám a volebním systémům hledáme kolegu/kolegyni, který/která si rozumí s čísly...
Přečíst článek ...