Slovníček pojmů

Slovníček pojmů

Condorcetův vítěz
Condorcetův vítěz je takový kandidát, který v párovém porovnání vítězí proti všem ostatním kandidátům. Condorcetův paradox označuje takovou situaci, kdy Condorcetův vítěz při daných preferencích voličů neexistuje.

Condorcetův poražený
Condorcetův poražený je takový kandidát, který v párovém porovnání prohrává se všemi ostatními kandidáty. Kritérium Condocertova poraženého označuje takovou situaci, kdy volební metoda označí Condorcetova poraženého za vítěze voleb. Pokud by k tomu docházelo v nějaké volební metodě ve větší míře, tak by to bylo silným důvodem proti jejímu užívání.

Kandidát s absolutní většinou
To je takový kandidát, kterého má na prvním místě v preferencích více než 50 procent voličů.

Kandidát, kterého má většina voličů na posledním místě
To je takový kandidát, kterého má na posledním místě v preferencích více než 50 procent voličů.

Kandidát maximalizující užitek
Pokud by voliči hodnotili všechny kandidáty na předem dané kardinální stupnici, např. od 1 do 10 bodů, tak kandidát, který získá po sečtení nejvíce bodů, je kandidátem maximalizujícím společenský užitek. Narozdíl od Condorcetova vítěze bere toto hledisko v potaz intenzitu voličských preferencí a ne jen jejich pořadí.

Kandidát minimalizující užitek
Pokud by voliči hodnotili všechny kandidáty na předem dané kardinální stupnici, např. od 1 do 10 bodů, tak kandidát, který získá po sečtení nejméně bodů, je kandidátem minimalizujícím společenský užitek. Pokud by v nějaké volební metodě byl takový kandidát vítězem ve větší míře, tak by to bylo silným důvodem proti jejímu užívání.

Strategické hlasování
Strategické hlasování je takové volební chování, kdy volič nevolí dle svých opravdových preferencí. Již Gibbard svým teorémem z roku 1973 dokázal, že v podstatě jakákoliv volební metoda pro volbu jednoho vítěze je zranitelná vůči strategickému hlasování, některé metody více, některé méně.

4 typy strategického hlasování:

Ke strategickému chování lze také přiřadit úvahy, zda je (ne)výhodné pro kandidáty s menší šancí na vítězství se voleb (ne)účastnit, čímž mohou ovlivnit výsledek voleb. V některých metodách je tak výhodné pro menší kandidáty se voleb neúčastnit (v jednohlasých volebních metodách jako je např. systém relativní většiny), protože by mohli odebrat hlasy podobně zaměřeným kandidátům s větší šancí na vítězství. Naopak, např. V Bordově hlasování, mohou kandidáti, i bez šance na vítězství, pomoci svou kandidaturou jinému kandidátovi s podobnou politickou orientací k vítězství.