Nenávist

Nenávist

O knize

Diskuze o „nenávistných projevech“ byly uvrženy do mlhy zmatení, kde se míchá páté přes deváté a stírají se rozdíly mezi různými typy projevů a činů. Namísto osočování musíme jasně a kriticky vymezit rozdíly mezi projevy, které jsou nepopulární, nepříjemné a snad i obávané, ale které by měly být právně chráněné, a činy, které jsou diskriminační a násilné, a měly by být trestané. Cílem této knihy je vyvrátit argument, že by Spojené státy měly následovat příkladu mnoha ostatních zemí, čili že by měly široce definované „nenávistné projevy“ postavit mimo zákon. Dále ukazuje, proč by takové rozhodnutí porušovalo základní pilíře naší demokracie a způsobilo více škody než užitku.

Nadine Strossenová je přední odbornicí na problematiku svobody projevu. Zastává přitom názor, že vhodnou obranou proti hate speech neboli „nenávistným projevům“ není cenzura, ale tzv. free speech. Jinými slovy, že potlačováním i extrémních projevů snižujeme vlastní šance takové názory vyvrátit v otevřené diskuzi. Téma pokládáme za aktuální zvlášť v době, kdy je celospolečenskou otázkou, zda a jakým způsobem regulovat projevy nenávisti (rasové, náboženské i jiné) na sociálních sítích a jaké tresty při tom uplatňovat – což autorka diskutuje právě i v knize Nenávist.

Zajímavý je i osobní příběh Nadine Strossenové. Její otec byl přeživší holokaustu. I přesto autorka v knize hájí právo neonacistů pořádat protestní pochody - podle ní je takový zákaz kontraproduktivní a extrémisté se pak staví do výhodné role oběti. Nadine byla dlouholetou, a ve své době nejmladší, prezidentkou Amerického svazu pro občanské svobody (ACLU). Je rovněž zakládající členkou hnutí Feminists for Free Expression.

O edici Na ramenou obrů

Institute H21 v rámci své činnosti podporuje procesy, jež mají potenciál pomoci současným demokratickým společnostem odolávat extremismu, zapojovat občany do rozhodování o veřejném dění a bojovat s fenoménem rozdělené společnosti. Aktivně se zabýváme podporou občanské participace a výzkumem inovativních volebních systémů. Jsme si však vědomi toho, že naše snažení by nebylo možné, pokud bychom neměli k dispozici vznešené dědictví minulosti v podobě základních pilířů demokracie, svobody a lidských práv. Isaac Newton napsal: „Pokud jsem viděl dál, je to proto, že stojím na ramenou obrů,” a myslel tím všechny myslitele, jež přišli před ním a položili základy, které on mohl dál rozvíjet. I my bychom rádi vzdali hold všem obrům minulosti, tedy všem velkoduchým lidem, jež napříč historií trpěli a riskovali své životy, aby ochránili demokratické principy, které jsme my podědili. Byli bychom ostatně nevděčnými dědici, pokud bychom se tyto principy neučili znovu hájit proti útokům a přijímali je dogmaticky. Edice Na ramenou obrů chce současnému čtenáři představit důležité myšlenky, jež stály u zrodu svobodných společností, a umožnit tak konstruktivnější diskuzi o nových výzvách, kterým demokracie čelí dnes. Pokud chceme vyřešit složité problémy, které nás tíží, je nezbytné, abychom o nich mohli svobodně diskutovat a vyslovovat svá přesvědčení beze strachu z potrestání, a to i taková, která se na první pohled mohou zdát kontroverzní. Je proto příhodné, aby první knihou edice byla právě nejslavnější obhajoba svobody myšlení a slova z pera Johna Stuarta Milla. V edici dále vyšla kniha Nenávist od americké profesorky Nadine Strossenové. Ta se zabývá regulací tzv. nenávistných projevů a jejím škodlivým dopadem na základní demokratické principy.